"Zkroucené" kotouče a jiné brzdové mýty

[BRunner]

Musel jsem do školy přeložit z angličtiny nějaký technický článek. Takže místo abych přeložil něco o počítačích a měl to za dvě hoďky hotový, ušil jsem si na sebe boudu a řekl si, že přeložím něco co by mohlo zajímat víc lidí. No a tady je výsledek mého trápení, prosil bych aby jste se zdrželi hodnocení kvality překladu, já vim, že nic moc, ale on už původní článek nevyniká zrovna vybroušeným slohem . Kdyby se někomu s lepšími znalostmi angličtiny chtělo článek projít a upravit, směle do toho (odkaz na zdroj je na konci textu).
Jinak to klidně vesele šiřte do dalších fór a po českém netu.
http://www.mediafire.com/?2duizbbmmmb

[Slam]

No.. originál jsem nestudoval, ale myslím že překlad se ti povedl...

Jen tak dál...

[ombre]

BRunnere, díky za překlad, vím, že to není legrace.

Přiznám se, že mám z tohoto článku rozporuplné pocity.
Dle úvodu by to měl být autor odborník a v některých částech článku tak působí, ovšem u některých si nejsem zcela jist.

Troufám si říct, že o metalurgii něco málo vím.

Na obr. 2 je zvlněný (ohnutý) kotouč. Asi nebudete souhlasit, popisek zní přeci jinak, nicméně jak a proč se kotouč zvlní? (Hypoteticky připusťe, že je to možné ).

Základní důvody ohnutí, zvlnění jsou:

1. Třmen s deskami nesvírá s kotoučem pravý úhel ve vodorovné nebo svislé ose.

2. Kotouč se vyhřál. Nejvyšší teplota je ve střední části činné plochy kotouče, je zde tedy i největší tepelný roztah materiálu. Ten se rozpíná směrem ven, tedy jak do stran, tak i radiálně (k vnějšímu obvodu kotouče). Jelikož vnější obvod kotouče nemá tak vysokou teplotu, tak ani tepelná roztažnost není tak velká jako je pod ním ve střední části a kotouč se po obvodu ohne či zvlní.

Kotouč se samozřejmě vlní a ohýbá vždy hlavně po obvodu, asi tušíte, proč ne u středu.

3. Nevhodný, nekonzistentní materiál, či materiál s vyšším obsahem nečistot.

4. Autor se zmiňuje o vnitřním pnutí materálu, které se odstraní správným zahořením kotouče.
To není tak úplně pravda. Vnitřní pnutí by mělo být co nejmenší, pravidelné a "stejnosměrné." Tzn. krystalická mřížka by měla mít stejný tvar, směr a hustotu po celém obvodu kotouče. Špatným zahořením můžete způsobit změnu vnitřního pnutí nebo jeho nestejnoměrné uvolnění (vyždy tam ale nějaké pnutí bude). Ale kotouč, který má "špatné" vnitřní pnutí se zahořením nikdy nesrovná, naopak. Kotouč má tendenci se ohnout dle uvolněného pnutí, byť byl opracován přesně.

5. Možná je to překladem, ale brzdové kotouče jsou vyráběny z šedé litiny (>2,16 % C), ale i z lité oceli (obsah C >0,6 %). Litina není slitina oceli a křemíku, ale železa a uhlíku. Dále pak křemíku, manganu, fosforu a síry. Temperovaná litina je potom slitina uhlíku, mědi a chómu.
Cementit se vytváří pouze u temperované nebo přechodové litiny, takže na šedé litině by cementit vznikat neměl, ale je možné, že se tak, mně neznámým způsobem, děje.

A na závěr, jak může "zvlněný" - ohnutý kotouč vibrovat či tlouct, když to na plovoucím třmenu není možné? Vezměte třeba kus pásoviny, řekněme tloušťka 5 mm a na jednom místě ho nejlépe úhlopříčně ohněte, stačí na 100 mm o 1 - 2 mm, pak přitiskněte brzdové desky na pásovinu na místo, kde není ohnutá a změřte vnitřní rozteč. Pak desky přitiskněte tak, aby ohyb vyl ve středu desek a změřte. Ještě si myslíte, že to vychytá plovoucí třmen?

Těším se vaše souhlasné příspěvky a BRunnerovi se omlouvám, že jsem se mu tady takhle vykálel .

[BRunner]

2 ombre: dík za doplnění, mně to nekálíš, já jen překládal a přeložit jsem něco musel, tak aspoň to rozpr(o)udí nějakou diskusi.

Ono ten článek je psanej chvílema dost zjednodušeně, tak nějak mi to přišlo pro hodně tupé amerikánce, všechno radši 5x zoopakovat.

K té litině, v originále je to takhle - Cast iron is an alloy of iron and silicon in solution interspersed with particles of carbon. - Jak tak nad tím přemýšlím, možná tím chtěl autor říct, že "je to slitina železa s rozptýlenými částicemi křemíku a karbonu".

A k obrázku číslo dvě, ten popis v originálu jsem prostě nepobral. Tam jsem trochu střílel od boku a nemusí to být dobře. "discs that had turned into shallow cones at operating temperature because they were mounted rigidly to their attachment bells or top hats". Já jsem to pochopil tak, že se kotouč "obrušuje" silněji u středu než na okraji, proto dochází k deformaci. Vlivem různých teplot a tedy tepelné roztažnosti ve tředu a na okraji pak kotouč praská.

S tím uvolněním zbytkového vnitřního pnutí nemám pocit, že si nějak odporujete. Jenom autor to hodně zjednodušil a dál nerozebíral.