tak si hodíme kilo peří
))))) a kilo železa a kilo vody.. co spadne dříve?
))) no jasně při hodu z deseti km to jasně bude kilo vody, protože bude mít lepší aerodynamiku a možnost se přizpůsobit, pak železo a nakonec peří... Po sem platí tvůj údiv a já se pletu....
Druhý pokus hodíme si rozměrově identickou kapku vody s ethanolem (za zachování presumpce idealizovaného stejného chování ale pouze rozdílu v hmotnosti stejného tvaru), kapku destilky a kapku slané vody. Nejdříve dopadne ta slaná za předpokladu, že má slaná voda nejvyšší hmotnost (Ro 1,23; destilka 1,00 a voda s ethanolem 0,9). Tady už začíná být sporné, jestli je to jen počátečním zrychlením nejtěžší kapky (protože Cx je stejný a plocha taky) nebo i přispěje nepatrně vyšší rychlost maxima té nejtěžší, ale přitom jistě minimálně kilometr nad zemí již všechny dosáhly maximální rychlosti za daných podmínek.
No a nakonec uděláme to (teoreticky), že ten kilometr nad zemí si je srovnáme na lajnu při zachování jejich předchozích stavů - rychlosti a směru a ....... A která spadne jako první? Ano.. opět ta nejtěžší, protože měla nejvyšší hmotnost -> rychlost a setrvačnost (působila na ní nejvyšší přítažlivá síla).
Tak a teď motor...... Tak to jsem v prdeli...... .-))))) Ale dobře jsem si vědom toho, že můj každodenní pohyb autem po silnici je pěkně na hovno, protože pohyb tělesa po uzavřené křivce v homogenním potenciálovém poli nepotřebuje žádnou práci za ideálních podmínek, ale mě to stojí benzín a řidičské úsilí.. .
Back in Czech.
Nevím kde vás učili fyziku, ale hmotnost je naopak zcela základní ovlivňovatel rychlosti maximální. Při stejném výkonu hnacího ústrojí jsou právě různě těžké automobily schopné podávat různé maximální rychlosti. 
