Takže konečně vyřešeno.
Dávám to sem pro pro ostatní, kdyby náhodou museli řešit podobný problém.
Skoro před rokem jsem napsal mail do centrály Toyoty aby mi napsali číslo barvy. Odkázali mě na servis. Napsal jsem oběma servisům tady v Č.B., ale žádná odpověď.
Nyní jsem se to tedy rozhodl konečně vyřešit, neb ten lak vypadal samozřejmě ještě hůře než před rokem. Znovu připomínám, že na druhé straně je vcelku OK a neparkuji jen jednou stranou ke slunci, apod. Je to zkrátka záhada. Na té pravé straně ten lak prostě zešedl a popraskal.
Znovu jsem tedy oslovil
servisy Toyota, tentokrát z celé republiky. Odpovědělo jen pár, ty z Č.B. opět „tradične“ ne.

Z těch několika odpovědí vyjímám dvě: „
Bohužel nelze určit přesný typ barvy na dveřích“, „
kod laku je 209, ale to je kod karoserie. Co je na dveřích to nezjistíme“.
Ach jo..
Začalo mi být jasné, že si to musím vyřešit sám. Vzpomněl jsem si, že jsem kdysi před lety řešil nějaký autolak v jedné
šikovné prodejně, kde byla vcelku vstřícnost. Takže jsem tam zajel (mají tam docela zajímavé drobné věci, které se už jinde nevidí) a paní byla velice ochotná. Vzala nějaké vzorníky a vybrali jsme tu černou která se nejvíce přibližovala originálu. A ani se nemusela míchat, šla koupit rovnou
ve spreji. Paní se pak ještě podívala do PC jaké je pro tuto barvu značení od Toyoty a údajně je to:
202. Jedná se o černou lesklou.
Protože jsem přesně toto před lety už dělal na jiném autě (Mitsubishi), vím že to jde i takto amatérsky a i bez stékání a bez kapek.

Není to nic těžkého, je to jednodušší než výměna přední žárovky, akorát to déle trvá.
Nejdůležitější je samozřejmě příprava, samotné lakování už je jen brnkačka (pokud samozřejmě nejste nějaký neumětel, viz dále). Místa k lakování je třeba důkladně odmastit, já navíc musel i zabrousit popraskaný lak, „pod vodou“ jemným šmirglem (600). A pak přijde nejdůležitější fáze: dobře a přesně to oblepit. Nejen okolo míst k lakování, ale i dál, obzvláště pokud lakujete „na ulici“ (to lze, při příznivém počasí, já to tak dělal), kdyby náhodou foukl vítr, aby nebyl lak i jinde.
Samotné lakování: určitě jste někdy viděli, byť třeba jen v TV

, jak se lakuje – při lakování je nutný pohyb a určitá vzdálenost. Pokud by se lakovalo z krátké vzdálenosti a bez pohybu, barva se samozřejmě začne hromadit a stékat. Tudíž ta ruka co drží sprej

se musí pořád pohybovat a také se nesmí sprejovat z blízka, ale s určité větší vzdálenosti – na tu vzdálenost přijde každý sám: jakmile se začnou tvořit „mokré“ plochy, už je to moc blízko a je třeba dát pozor, protože tady může barva začít stékat.
Tato barva ve spreji je rychleschnoucí a pokud se lakuje venku jako v mém případě, s lehkým vánkem, cca po dvaceti minutách je možná dát další vrstvu. Doporučuji minimálně 5 vrstev, já dal 7.
No a tady je finální výsledek, ze dvou, tří metrů nelze ani poznat, že to není originál z fabriky. Samozřejmě při detailním pohledu už ano. A srovnání s druhou stranou? Netřeba, právě proto, že je to na druhé straně a ne vedle sebe.