Stránka 5 z 5

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: ned 06.11.2016, 15:00
od micron
Aleee sem sem už dlouho nepřispěl...
Noo tak vesměs by mě zajímala psychika a psychologie + logika všech amíků že se nechaj zmanipulovat 2 totálníma hovadama... ale asi to maj v DNA. Já sem vlastně rád že máme prasátko a ovečku ... furt lepší než ten sráč trumpeta a ta kunda vlezlá hillary. Lepší je ovečka a prasátko porky... to každopádně... :bigups: tamto komický neni ale tady to komický bylo je a bude... to je fest rozdíl.

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: ned 06.11.2016, 17:07
od petrbk
Tohle je ale zajímavý téma na druhou stranu. Já si sem napíšu něco krátkýho, ale je to více méně k tématu, protože moje hlavička má trochu bordýlek v sobě. Jde o to, že já trpím zřejmě nějakým druhem sociální fobie. Hospody, bary, cluby, restaurace, kina akce... totální problém pro mě. Prostě místa, kde se scházejí lidi. Možná už si tací tady všimli, že mě někam dostat je docela problém. Upozorňuji, že to odmítání opravdu nedělám schválně. Mně se stává, že v těchto prostorách se mi dělá zle. Pocit na zvracení, brnění rukou, studený hnáty, knedlík v krku, hluboký dejchání, závratě. Prostě musim vypadnout. No nic moc stav. Venku to rozdejchám. Já přesně nevim z čeho to pramení. Proč to vlastně začínám řešit po tolika letech, když první příznaky jsem měl na střední před více jak deseti lety? Já si totiž neuvědomoval, že mám problém. Měl jsem kámoše, kterej díky bohu nikam moc nechodil. Tudíž jsem hodně času trávil s ním, flákačky po ulicích, sezení na schodech atd... Vlastně pořád venku, jen když bylo fakt hnusně, tak jsme šli k sobě pařit na kompa nebo dělali si mixy svých oblíbených písniček. Hele on byl jak brácha. Takže můj problém, kdy já si ještě úplně neuvědomoval, že mám problém, vlastně ještě nebyl problém. No jenže tohle už pár let nefunguje. A já vlastně jedu styl práce > domu > práce > domu. Jenže v pátek se mi stala taková věc. Já mam v práci dvě kolegyně, který mě už zvali 2x někam a já se vždycky vykecal, teď potřetí už jsem nechtěl bejt za vola a šel s nima. Že půjdeme na Vyšehrad a pak si někam sedneme. No já od rána nervy jak prase. Ale už to, že jsem se odhodlal vystrčit rypák z baráku bylo určitým krokem. Věděl jsem, že si někam půjdeme sednout a přesto jsem šel. Možná je to tim, že po jedný jedu. Ona po mně ne, ale to nevadí. No každopádně na východu z metra jedna slečna vytáhla 2l pet láhev vína. Což mě trochu překvapilo, ale tak neodmítnu. Tvl 2l ve třech lidech, to mi nic neudělá (myslí si hladový abstinent :biggrin: ) No pěkně jsem jí nakoupil :biggrin: V parku byla sranda. Když slečny viděly, že mám trochu problém s chůzí, tak se mi hned nabídly s pomocí. Chytli jsme se za ruce. Tvl já se po kurevsky dlouhý době zas cejtil strašně fajn. Trošku ostuda, nikdo nečekal, že se hned takhle vypnu na začátku. Ale fajn večer, kdy jsem vypadl z toho šedýho stereotypu. No problém začal, když jednu teda napadlo si jít sednout někam do tepla. V tom se mi trochu rozsvítilo a já zase zařadil zpátečku. Jenže já měl v tu chvíli parádní výmluvu, že mi není dobře a že není dobrej nápad abych někam chodil dál. Tak mi udělali doprovod zpátky, dokonce semnou jeli metrem zpátky. Vim, že v tom metru na mě ty lidi v metru nějak blbě čuměli, ale mě to bylo tak jedno v tu chvíli. Protože ta co po ní jedu, mě začala drbat po hlavě a dělat si starosti, že jí mam napsat až budu doma. Mimochodem se jí povedlo ze mě dostat to, že jsem 28mi letej panic :roll: Prej nevěří, tak proč vyzvídá :biggrin: Jenže já v ten večer zažil něco, co se mi nikdy nestalo. Ve svým posranym životě jsme se aspoň chvíli cejtil dobře. A skoro jsem měl na pár minut pocit, že aspoň jednomu člověku nejsem u prdele. Procházkou z metra jsem se docela srovnal a začal přemýšlet nad tím, že takhle to nejde. Z toho života nic nemam. Chci začít trochu žít. Nevim jestli mam zkusit nějakýho doktora, kterej s největší pravděpodobností napíše nějaký prášky, což já osobně moc nechci. Nebo jestli můžu bojovat s tím nějak sám. Třeba si tím tady někdo prošel. Třeba micron poradí nějakou fintu. Protože tohle je fakt na prd. Já si chci někam sednout na pohodu a mít pěkný chvíle. Ne se bát toho, že mě tam přepadne panika. Jestli tohle nedám dohromady, tak jsem tady úplně zbytečně. No aspoň jsem se vypsal.

Děkuji

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: ned 06.11.2016, 18:11
od Tygr
Petrbk: Mám z Tebe radost!

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: ned 06.11.2016, 19:24
od petrbk
No já ze sebe moc radosti nemám právě :biggrin:

Vůbec netušim, co mi tam vadí. Čím víc lidí, tím je to horší. Víc poznatků nemám. Já byl jednou na tuningovym srazu v Hradci a tam mě to přepadlo taky. Jenže jak to bylo venku, tak jsem to nějak rozdejchal, ale stejně se mi po odjezdu strašně ulevilo. Ale to mohlo bejt z těch zprzněných aut :biggrin:

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: pon 07.11.2016, 13:46
od destabilizator
Tak jak kluci odsad chodi na pejvo hele, tak jdi nejdriv jen s biscuitem a postupne muzete pridavat lidi a pak se pozna, kdo za to muze! :)
Imo bud jak radi biscuit nejakou analyzou prijit na to, co ty pocity spousti (tady by treba pomohl prave doctore) nebo brute force se proste otrkat :)

At tak nebo tak, drzim palce ;)

Obrázek

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: úte 08.11.2016, 07:07
od zmaxxx
biscuit píše::biggrin: tvl. ale tak proc ne. jen se nesmis po dvou vozrat, ja te domu nepotahnu :-)
Tak byste se táhli navzájem, no :D

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: pon 14.11.2016, 16:18
od Myfune
petrbk
Nikdy jsem u žádného takového dohlavymluvky nebyl. Dneska existují i tzv. couchové, co se zabývají rozvojem osobnosti. Podle mě pokud nejsi s hlavou úplně tumpachovej a umíš ji alespoň trochu logicky používat, tak by jsi na tu příčinu mohl přijít obráceným postupem. Vpodstatě na principu, že nějaká akce vyvolá určitou reakci, by jsi při znalosti reakce (tedy tvé lehké fóbie z lidí) měl být schopen vydedukovat konkrétní možné události ve tvém životě v minulosti (reakce), které v tobě mohly tuhle fóbii utvořit nebo jí trochu podpořit, nějakou negativní zkušenost, a ta tě teď prostě drží tam kde jsi. Někdy to může být i souhra několika menších negativních zkušeností, které tě společně taky jakoby uzamkli. To je taková jednoduchá selská úvaha. Mohl ti někdo ublížit, nebo tak něco. Můžou ti třeba vadit stísněné prostory. Alespoň mám ten pocit, že za tím tvým stavem může být nějaká negativní zkušenost. Rozhodně to ale není něco imaginárního, ale pokud, tak to bude něco konkrétního co se ti stalo. Někdy stačí jakoby rozjímat nad tím tématem. Prostě si lehneš a trochu o tom zlehka budeš přemýšlet, třeba jak jsi se v tu chvíli kdy se ti ta fóbie spustila cítil, nebo proč se to mohlo spustit a jakoby necháš mozek, aby se pustil v myšlenkách dál. No když nic, tak za chvíli usneš a trochu si zdřímneš. Posedět s nějakým tím psychologem může být zajímavá zkušenost a může tě to v tom hledání nasměřovat, ale také nemusí. Určitě jsou už dnes na některé fóbie určité testy, které by je mohli odhalit a nebo tím pádem vyloučit. Psycholog, pokud má s podobným problémem zkušenost, tak ti může opravdu pomoct, ale ber to tak, že on nikdy nebude znát konkrétní události ve tvém životě, které se ti mohou vybavit. Prostě ho ber spíš jako pomocnou ruku ve tvém vlastním hledání.
Někdy ti v hledání může i pomoct promluvit si o tom s rodiči nebo dobrými kamarády, protože to mohla být událost, kterou si ty nemusíš vybavit tak dobře jako oni.
No a taky by jsi mohl se zkusit jakoby postupně otužovat. Zkusit nejdřív jednoho dva lidi se kterejma se cítíš v pohodě ideálně známé lidi a zkoušet různá místa.
Jo a kdyby jsi náhodou nemohl na nic přijít, tak z toho hlavně nebuď rozmrzlej, protože i v tom životě který vedeš se určitě dá najít nějaká ta radost.
Vono i když se ti může zdát že jsou kolem tebe všichni normální a jenom ty si připadáš jak blázen, tak to může být jen optickej klam. Každej je něčím tak trochu nenormální, ale nemusí to být moc vidět. Takže buď hlavně v klidu.

Píšu to jako laik. Jako puberťák jsem o sobě dost přemýšlel a různé věci jsem u sebe pochopil, ale nemám psychologické vzdělání, takže ti nechci psát nějakej zaručenej recept, ale spíš určité úvahy zamyšlení nebo inspiraci co bych s tím dělal já sám, kdybych se s tím měl potýkat. Každopádně ti přeju mnoho zdaru a lepší život a třeba se potkáme na nějakém srazu a poklábosíme.

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: pon 14.11.2016, 18:17
od Tygr
Tvl :D

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: pon 14.11.2016, 19:55
od Myfune
biscuit píše:kdo je petrbrk? :biggrin:
Ty ty trotle rejpavej. :wink: Aby tě komáři teď doštípali. :bigups:

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: pon 14.11.2016, 19:58
od petrbk
Spíš petrbezbrk, ale to je zas do jinýho vlákna, který tady ani není :biggrin:

Kdyby se mi aspoň někde něco přihodilo, ale já fakt o ničem nevim. Možná jsem moc citlivka :biggrin:

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: pon 14.11.2016, 20:00
od Myfune
Ber to s rezervou. Třeba jsi jen dospěl do stavu, že chceš žít jinak a nebo seš zamilovanej nebo něco takového.

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: úte 15.11.2016, 07:38
od destabilizator
biscuit píše:protect zivot mezi prsty
Hele to si rekni, az pujdes do hospody :D (s Petrembezbrk - toho uz se nezbavi)

Re: psychika psycho-logika psychiatrika -zkušenosti

Napsal: čtv 17.11.2016, 11:24
od petrbk
biscuit píše: btw. uz jsi tu buchtu nekam pozval? jestli ne, tak to koukej co nejdriv udelat.
Hele u mě takovýhle věci nejsou tak jednoduchý, jako si třeba skočit pro něco do sámošky :biggrin: