TOYOTA KLUB Česká Republika

Teorie vsání prdu

Teorie vsání prdu je jednou z nejúčinnějších metod, kterak neutralizovat lidský pšouk. Její původ sahá až do starého Řecka, kde ji jako první popsal vědec Archimédes. Od té doby si ji oblíbili zejména hospodští povaleči po celém světě, kteří ji využívají v momentě, kdy si chtějí zachovat alespoň částečnou důstojnost.

Fyzikální základ má teorie vsání prdu v zákonu o tlaku vzduchu, konkrétně v jeho části o podtlaku. Při aplikaci barometrické rovnice dostaneme vztah:



Navzdory faktu, že se Archimédovi nikdy nepovedlo ji uskutečnit v praxi, přesně předpověděl podmínky nutné pro její uskutečnění. Náležitě vybavenému týmu odborníků se pak více než o dva tisíce let později povedlo provést celý pokus přesně podle Archimédových zápisků a jednomu z dobrovolníků se skutečně podařilo neutralizovat svůj pšouk. Původními zápisky obohacenými o vlastní poznatky tak pomohl mnoha interiérům od nepatřičného organického zápachu.

Obsah
1 Vysvětlení teorie
2 Vsání prdu v praxi
3 Česko
4 Vědecké rozbory teorie
5 Předsrací plyn
6 Stupnice prdu a jeho vlastnosti
7 Externí odkaz

Vysvětlení teorie
Teorie vsání prdu se zakládá na podtlaku vzniklém v břišní dutině. Aby se mohl pokus uskutečnit, musí nejprve dotyčný, kterýžto má v plánu zneškodnit svůj pšouk, požít jídlo, které způsobí v jeho zažívacím traktu vhodné podmínky pro následné uvolnění plynů. Takovýmto jídlům se říká prdutvorné (někdy též sračkotvorné) a mezi nejoblíbenější z nich patří tvarůžky, česnek nebo například luštěniny. Dříve, než začne prdutvorné jídlo chemicky reagovat s kyselinou chlorovodíkovou obsaženou v žaludku, je nutné jej spláchnout dostatečným množstvím piva, či jiného syceného nápoje, který jednak slouží jako katalyzátor při reakci a druhak je nutný pro druhou část pokusu. Aby totiž vznikl uprostřed podtlak, musí si dotyčný po prdu rychle krknout. Při krknutí se velká část plynného obsahu jedince odčerpá "vrchem", v břichu vznikne kýžený podtlak a pšouk je tak neškodně vtáhnut zpět do dutiny břišní. Matematicky vyjádřeno:



Vsání prdu v praxi
Jak vyplývá z předchozího textu, sám Archimédes tohoto užitečného jevu za svého života využít nemohl. Neměl k tomu totiž patřičné vybavení. K uskutečnění pokusu je nepochybně třeba kvalitního prdutvorného jídla a bohužel, i když byla technologie starého Řecka nesmírně vyspělá, rozhodně jste tam nenašli ani tvarůžky, ani kvasnice. Stejně tak sycený nápoj nebyl tehdy lehce k sehnání, neboť Coca-Colu tehdy ještě neznali a, přiznejme si, pivo v Řecku nikdy neměli moc dobré. My však všechny tyto pomůcky k dispozici máme, a proto se vsávání prdů zvláště ve střední Evropě v poslední době stává čím dál oblíbenějším.

Pozor - tento pokus je však velice nebezpečný, a to jak v laboratorních podmínkách, tak i v kterékoliv jiné hospodě! Proto se o něj pokoušejte jen ve chvíli, kdy nemáte jinou možnost! Pokud vám nehrozí bezprostřední ztrapnění z posrání ne veřejnosti, radši si klidně prdněte a pokus nechte pokusem. Hrozí zde totiž hned několik nebezpečí:

Při nadměrné síle krknutí je zde malá pravděpodobnost, že pšouk, poháněn částečně i svou vlastní setrvačností, se nejen vrátí zpět do dutiny břišní, ale projede celým zažívacím traktem, jícnem, hltanem a nakonec i dutinou ústní a společně s vypouštěným krknutím pak přece jen spatří světlo světa, jen k tomu využije jinou cestu. Kromě toho, že pak budete smrdět mnohem víc, to může způsobit i neléčitelné fyzické problémy, proto se doporučuje být při krkání opatrný.
Při nadměrné konzumaci sračkotvorných jídel může kromě uvolnění plynů "spodem" dojít i k nezamýšlenému uvolnění hovna. Při opětovném nasávání hovna se pak může ucpat řitní otvor, což vede k několika katastrofálním možnostem:
Dojde k poruše při krkání a následovnému udušení, přičemž není potupnější smrti než se udusit svým vlastním hovnem.
Krknutí má dostatečnou razanci a prorazí si vrchem cestu ven, spodem však neproudí dovnitř žádné další plyny. Pokud hodnota podtlaku v dutině břišní dosáhne kritického bodu, může jedinec implodovat.
Může dojít k takzvanému veletrhu, tedy situaci, kdy si dotyčný roztrhne kalhoty, trenky i prdel.

Česko
Jediným českým odvážlivcem, který tuto teorii ověřil v praxi, je známý český fekálista Eliáš Kokoška, známý též jako Assgas Rohožka. Na otázku, jak se cítil při kritickém bodu vsání, odpověděl: „Hovno, vole!"

Vědecké rozbory teorie
Poté, co byly poznatky o vsávání prdu rozšířeny do světa, chopilo se jich mnoho různých amatérských vědců a jalo se je podrobně zkoumat. Kromě teorie vsání prdu tak známe i teorii vsání hovna, jejíž všechny pokusy o uskutečnění však zatím skončily žalostným neúspěchem. Jiní vědci naopak zkoumají tuto teorii jako možný předpoklad pro vývoj lidského krkání, jehož účel nikdy nebyl příliš znám. Tito badatelé mají za to, že člověk krká jen proto, aby mohl pomocí krkání vsávat své prdy. Není totiž žádným tajemstvím, že už v pravěku prdy smrděly a byly důvodem mnoha rozmíšek v tlupách, stejně jako velice nízkého průměrného věku. Na obranu před nadměrným smradem si tak člověk postupně vypěstoval schopnost vsávat své prdy a vypouštět je na jiných, méně zalidněných místech. S postupem času a vývojem osvěžovačů vzduchu a ventilátorů se však na původní účel krkání zapomnělo a to se tak dochovalo do dvacátého prvního století jako jakýsi rudiment, který však začíná být opět využíván.

Předsrací plyn
Toto je nová, ryze česká metoda využití nevsátého prdu. Týmu vědců z jihočeské prdokademie v Turovci u Tábora totiž objevil a bezprostředně vyzkoušel alternativní využití prdů v plynárenství a tím dal možnost občanům řešit svízelnou situaci s plynem v domácnostech, podobně jako je to u elektřiny výstavbou vlastních kolektorů na střeše. Při prudce rostoucích cenách plynu to byl pro nejednu rodinu skutečně štědrý dárek.

Občan v podstatě musí investovat jen do výstavby speciální tlakové nádoby, kterou umístí ve sklepě. Jedná se o tzv. PRDOJEM. Z něj vede speciální vývod hadičkou, opatřený speciálním prdlacím ventilem. Když občan ucítí, že na něj jde mohutný prd, nenechá jej uniknout jen tak do ovzduší, ale utíká do sklepa, kde si urychleně sedne na prdlací ventil, zvaný „turovecké bodlo", které si střelhbitě zavede do řiti a uvolní kohout. Pak mohutně prdne a hned kohout uzavře. V prdojemu se hromadí prdy, ktzeré lze s úspěchem využít jako palivo v plynovém kotli. Také lze na něm připravit oběd. Občan může využít jednak divokých prdů, jednak plánovaných břišních protuberancí, které se dostaví po pozření luštěnin, třešní, cibule, česneku a kvašených nápojů, burčák nevyjímaje. V takovém případě je kohout dobré vybavit ještě hovnolapkou. Zachycené fekálie lze užít jako hnojiva, zejména rajčata po něm šílí.

Věřím, že si již zítra začnete ve vašem sklepě budovat prdojem. Ale pozor! Nedotažením kohoutu může z prdojemu unikat část prdů. Proto do sklepa nevcházíme s cigaretou v hubě. To bychom se totiž mohli znenadání ocitnout s prdojemem, barákem, vkladními knížkami i celou rodinou v prdeli!

Stupnice prdu a jeho vlastnosti
Duch - Je to prd, kterého se dopouští osoba povahy záludné a lstivé, doufající, že potichu a nenápadně zmizí.
Siduch - Vypouští jej osoba stydlivého založení, sklopivší oči a po vypuštění se hluboce zardí. Pachatel vždy zůstává na místě činu a nepokouší se o útěk.
Kňourek - Je to líbivý prd společenského provedení, nenápadně maskovaný kolínskou vodou nebo vrzáním židle. Provozují jej dívčiny, případně staré panny a staří mládenci, kteří nervózně vrtí se na židli. U chlapů je to druh opovrhovaný, protože svědčí o mrzkém a slabošském chování a povaze.
Piskoř - Je výrobkem zbabělců živících se zeleninou, zejména cibulí. Smrad je hutný a u postižených způsobuje otekliny obličeje a dávení, kurděje a těžkou duševní depresi.
Pecold - Je oblíbený a líbivý prd, provozovaný lidovými vrstvami. Pracující jej vypouští s láskou k umění, nadzvedávajíce intenzivně jednu půlku řitě, nebo trhajíce nohou. Prd o síle asi 100 db bývá na požádání opakován a je nazýván chlebem pracujícího lidu.
Bublouš - Je nebezpečný a záludný prd, přicházející nečekaně. Série jsou dlouhé a razantní a končí zpravidla výměnou spodního prádla.
Van - Je flétnovitého zvuku a produktem něžných dívčin.
Julie - Je to prd podobný předchozímu, ale melodicky barvitější.
Brebek - Je to prd vypouštěný nerozvážně a je neurčitého skupenství. Tato neurčitost mívá čichově tragické následky.
Ruprecht - Má značnou razanci, osobám otrlým se tají dech. Pachateli delší dobu po vypuštění brní prdel. Zvuk tohoto provedení rozeznívá skleněné nádoby, lustry a ledničky. Ruprechta se dopouští osoba surového, nelítostného chování, které je všechno lhostejné a doma bije rodinu.
Rachan - Je technicky vylepšený a skvostně provedený ruprecht. Rezonance je vyšší, provedení udivující. Laik žasne, odborník se diví.
Rachan klasický - Podobá se prásknutí hromu, o jehož mimořádné kompresi svědčí to, že bývá nazýván bouří prdelní. Po vypuštění pachateli často doutnají kalhoty. Tento druh prdu mohou provozovat osoby s povolením k odstřelu skal a vojenští pyrotechnici.
Perun - Je to prd, jehož projev má cosi společného s řetězovou reakcí. Provází jej zvláštní, mohutná detonace, tlaková vlna a pronikavé záření s dlouhým poločasem rozpadu. Prostor bývá zamořen dlouho, zvláště má-li pachatel manchestrové kalhoty. Účinek tohoto prdu je katastrofální. Jsou známy případy demolování bytové jednotky, kosmické poruchy a roztřepení výfukové trysky.

biscuit je čurák....

Teorie vsání prdu

Teorie vsání prdu je jednou z nejúčinnějších metod, kterak neutralizovat lidský pšouk. Její původ sahá až do starého Řecka, kde ji jako první popsal vědec Archimédes. Od té doby si ji oblíbili zejména hospodští povaleči po celém světě, kteří ji využívají v momentě, kdy si chtějí zachovat alespoň částečnou důstojnost.

Fyzikální základ má teorie vsání prdu v zákonu o tlaku vzduchu, konkrétně v jeho části o podtlaku. Při aplikaci barometrické rovnice dostaneme vztah:



Navzdory faktu, že se Archimédovi nikdy nepovedlo ji uskutečnit v praxi, přesně předpověděl podmínky nutné pro její uskutečnění. Náležitě vybavenému týmu odborníků se pak více než o dva tisíce let později povedlo provést celý pokus přesně podle Archimédových zápisků a jednomu z dobrovolníků se skutečně podařilo neutralizovat svůj pšouk. Původními zápisky obohacenými o vlastní poznatky tak pomohl mnoha interiérům od nepatřičného organického zápachu.

Obsah
1 Vysvětlení teorie
2 Vsání prdu v praxi
3 Česko
4 Vědecké rozbory teorie
5 Předsrací plyn
6 Stupnice prdu a jeho vlastnosti
7 Externí odkaz

Vysvětlení teorie
Teorie vsání prdu se zakládá na podtlaku vzniklém v břišní dutině. Aby se mohl pokus uskutečnit, musí nejprve dotyčný, kterýžto má v plánu zneškodnit svůj pšouk, požít jídlo, které způsobí v jeho zažívacím traktu vhodné podmínky pro následné uvolnění plynů. Takovýmto jídlům se říká prdutvorné (někdy též sračkotvorné) a mezi nejoblíbenější z nich patří tvarůžky, česnek nebo například luštěniny. Dříve, než začne prdutvorné jídlo chemicky reagovat s kyselinou chlorovodíkovou obsaženou v žaludku, je nutné jej spláchnout dostatečným množstvím piva, či jiného syceného nápoje, který jednak slouží jako katalyzátor při reakci a druhak je nutný pro druhou část pokusu. Aby totiž vznikl uprostřed podtlak, musí si dotyčný po prdu rychle krknout. Při krknutí se velká část plynného obsahu jedince odčerpá "vrchem", v břichu vznikne kýžený podtlak a pšouk je tak neškodně vtáhnut zpět do dutiny břišní. Matematicky vyjádřeno:



Vsání prdu v praxi
Jak vyplývá z předchozího textu, sám Archimédes tohoto užitečného jevu za svého života využít nemohl. Neměl k tomu totiž patřičné vybavení. K uskutečnění pokusu je nepochybně třeba kvalitního prdutvorného jídla a bohužel, i když byla technologie starého Řecka nesmírně vyspělá, rozhodně jste tam nenašli ani tvarůžky, ani kvasnice. Stejně tak sycený nápoj nebyl tehdy lehce k sehnání, neboť Coca-Colu tehdy ještě neznali a, přiznejme si, pivo v Řecku nikdy neměli moc dobré. My však všechny tyto pomůcky k dispozici máme, a proto se vsávání prdů zvláště ve střední Evropě v poslední době stává čím dál oblíbenějším.

Pozor - tento pokus je však velice nebezpečný, a to jak v laboratorních podmínkách, tak i v kterékoliv jiné hospodě! Proto se o něj pokoušejte jen ve chvíli, kdy nemáte jinou možnost! Pokud vám nehrozí bezprostřední ztrapnění z posrání ne veřejnosti, radši si klidně prdněte a pokus nechte pokusem. Hrozí zde totiž hned několik nebezpečí:

Při nadměrné síle krknutí je zde malá pravděpodobnost, že pšouk, poháněn částečně i svou vlastní setrvačností, se nejen vrátí zpět do dutiny břišní, ale projede celým zažívacím traktem, jícnem, hltanem a nakonec i dutinou ústní a společně s vypouštěným krknutím pak přece jen spatří světlo světa, jen k tomu využije jinou cestu. Kromě toho, že pak budete smrdět mnohem víc, to může způsobit i neléčitelné fyzické problémy, proto se doporučuje být při krkání opatrný.
Při nadměrné konzumaci sračkotvorných jídel může kromě uvolnění plynů "spodem" dojít i k nezamýšlenému uvolnění hovna. Při opětovném nasávání hovna se pak může ucpat řitní otvor, což vede k několika katastrofálním možnostem:
Dojde k poruše při krkání a následovnému udušení, přičemž není potupnější smrti než se udusit svým vlastním hovnem.
Krknutí má dostatečnou razanci a prorazí si vrchem cestu ven, spodem však neproudí dovnitř žádné další plyny. Pokud hodnota podtlaku v dutině břišní dosáhne kritického bodu, může jedinec implodovat.
Může dojít k takzvanému veletrhu, tedy situaci, kdy si dotyčný roztrhne kalhoty, trenky i prdel.

Česko
Jediným českým odvážlivcem, který tuto teorii ověřil v praxi, je známý český fekálista Eliáš Kokoška, známý též jako Assgas Rohožka. Na otázku, jak se cítil při kritickém bodu vsání, odpověděl: „Hovno, vole!"

Vědecké rozbory teorie
Poté, co byly poznatky o vsávání prdu rozšířeny do světa, chopilo se jich mnoho různých amatérských vědců a jalo se je podrobně zkoumat. Kromě teorie vsání prdu tak známe i teorii vsání hovna, jejíž všechny pokusy o uskutečnění však zatím skončily žalostným neúspěchem. Jiní vědci naopak zkoumají tuto teorii jako možný předpoklad pro vývoj lidského krkání, jehož účel nikdy nebyl příliš znám. Tito badatelé mají za to, že člověk krká jen proto, aby mohl pomocí krkání vsávat své prdy. Není totiž žádným tajemstvím, že už v pravěku prdy smrděly a byly důvodem mnoha rozmíšek v tlupách, stejně jako velice nízkého průměrného věku. Na obranu před nadměrným smradem si tak člověk postupně vypěstoval schopnost vsávat své prdy a vypouštět je na jiných, méně zalidněných místech. S postupem času a vývojem osvěžovačů vzduchu a ventilátorů se však na původní účel krkání zapomnělo a to se tak dochovalo do dvacátého prvního století jako jakýsi rudiment, který však začíná být opět využíván.

Předsrací plyn
Toto je nová, ryze česká metoda využití nevsátého prdu. Týmu vědců z jihočeské prdokademie v Turovci u Tábora totiž objevil a bezprostředně vyzkoušel alternativní využití prdů v plynárenství a tím dal možnost občanům řešit svízelnou situaci s plynem v domácnostech, podobně jako je to u elektřiny výstavbou vlastních kolektorů na střeše. Při prudce rostoucích cenách plynu to byl pro nejednu rodinu skutečně štědrý dárek.

Občan v podstatě musí investovat jen do výstavby speciální tlakové nádoby, kterou umístí ve sklepě. Jedná se o tzv. PRDOJEM. Z něj vede speciální vývod hadičkou, opatřený speciálním prdlacím ventilem. Když občan ucítí, že na něj jde mohutný prd, nenechá jej uniknout jen tak do ovzduší, ale utíká do sklepa, kde si urychleně sedne na prdlací ventil, zvaný „turovecké bodlo", které si střelhbitě zavede do řiti a uvolní kohout. Pak mohutně prdne a hned kohout uzavře. V prdojemu se hromadí prdy, ktzeré lze s úspěchem využít jako palivo v plynovém kotli. Také lze na něm připravit oběd. Občan může využít jednak divokých prdů, jednak plánovaných břišních protuberancí, které se dostaví po pozření luštěnin, třešní, cibule, česneku a kvašených nápojů, burčák nevyjímaje. V takovém případě je kohout dobré vybavit ještě hovnolapkou. Zachycené fekálie lze užít jako hnojiva, zejména rajčata po něm šílí.

Věřím, že si již zítra začnete ve vašem sklepě budovat prdojem. Ale pozor! Nedotažením kohoutu může z prdojemu unikat část prdů. Proto do sklepa nevcházíme s cigaretou v hubě. To bychom se totiž mohli znenadání ocitnout s prdojemem, barákem, vkladními knížkami i celou rodinou v prdeli!

Stupnice prdu a jeho vlastnosti
Duch - Je to prd, kterého se dopouští osoba povahy záludné a lstivé, doufající, že potichu a nenápadně zmizí.
Siduch - Vypouští jej osoba stydlivého založení, sklopivší oči a po vypuštění se hluboce zardí. Pachatel vždy zůstává na místě činu a nepokouší se o útěk.
Kňourek - Je to líbivý prd společenského provedení, nenápadně maskovaný kolínskou vodou nebo vrzáním židle. Provozují jej dívčiny, případně staré panny a staří mládenci, kteří nervózně vrtí se na židli. U chlapů je to druh opovrhovaný, protože svědčí o mrzkém a slabošském chování a povaze.
Piskoř - Je výrobkem zbabělců živících se zeleninou, zejména cibulí. Smrad je hutný a u postižených způsobuje otekliny obličeje a dávení, kurděje a těžkou duševní depresi.
Pecold - Je oblíbený a líbivý prd, provozovaný lidovými vrstvami. Pracující jej vypouští s láskou k umění, nadzvedávajíce intenzivně jednu půlku řitě, nebo trhajíce nohou. Prd o síle asi 100 db bývá na požádání opakován a je nazýván chlebem pracujícího lidu.
Bublouš - Je nebezpečný a záludný prd, přicházející nečekaně. Série jsou dlouhé a razantní a končí zpravidla výměnou spodního prádla.
Van - Je flétnovitého zvuku a produktem něžných dívčin.
Julie - Je to prd podobný předchozímu, ale melodicky barvitější.
Brebek - Je to prd vypouštěný nerozvážně a je neurčitého skupenství. Tato neurčitost mívá čichově tragické následky.
Ruprecht - Má značnou razanci, osobám otrlým se tají dech. Pachateli delší dobu po vypuštění brní prdel. Zvuk tohoto provedení rozeznívá skleněné nádoby, lustry a ledničky. Ruprechta se dopouští osoba surového, nelítostného chování, které je všechno lhostejné a doma bije rodinu.
Rachan - Je technicky vylepšený a skvostně provedený ruprecht. Rezonance je vyšší, provedení udivující. Laik žasne, odborník se diví.
Rachan klasický - Podobá se prásknutí hromu, o jehož mimořádné kompresi svědčí to, že bývá nazýván bouří prdelní. Po vypuštění pachateli často doutnají kalhoty. Tento druh prdu mohou provozovat osoby s povolením k odstřelu skal a vojenští pyrotechnici.
Perun - Je to prd, jehož projev má cosi společného s řetězovou reakcí. Provází jej zvláštní, mohutná detonace, tlaková vlna a pronikavé záření s dlouhým poločasem rozpadu. Prostor bývá zamořen dlouho, zvláště má-li pachatel manchestrové kalhoty. Účinek tohoto prdu je katastrofální. Jsou známy případy demolování bytové jednotky, kosmické poruchy a roztřepení výfukové trysky.

biscuit je čurák....

Jo kdysi sem biscuita bránil kdysi dáááávno na srazech... ale už vim že je to čůůůůrák...... takže fain....
Jen nechápu o co mu jde... tak to tu vypnu komplet ne? protože mě nevypneš.... jen tak Boss to neni, a nemá už ani celicu... je to jen námezník co jezdil do německa ale teď má po prdeli

Teorie vsání prdu

Teorie vsání prdu je jednou z nejúčinnějších metod, kterak neutralizovat lidský pšouk. Její původ sahá až do starého Řecka, kde ji jako první popsal vědec Archimédes. Od té doby si ji oblíbili zejména hospodští povaleči po celém světě, kteří ji využívají v momentě, kdy si chtějí zachovat alespoň částečnou důstojnost.

Fyzikální základ má teorie vsání prdu v zákonu o tlaku vzduchu, konkrétně v jeho části o podtlaku. Při aplikaci barometrické rovnice dostaneme vztah:



Navzdory faktu, že se Archimédovi nikdy nepovedlo ji uskutečnit v praxi, přesně předpověděl podmínky nutné pro její uskutečnění. Náležitě vybavenému týmu odborníků se pak více než o dva tisíce let později povedlo provést celý pokus přesně podle Archimédových zápisků a jednomu z dobrovolníků se skutečně podařilo neutralizovat svůj pšouk. Původními zápisky obohacenými o vlastní poznatky tak pomohl mnoha interiérům od nepatřičného organického zápachu.

Obsah
1 Vysvětlení teorie
2 Vsání prdu v praxi
3 Česko
4 Vědecké rozbory teorie
5 Předsrací plyn
6 Stupnice prdu a jeho vlastnosti
7 Externí odkaz

Vysvětlení teorie
Teorie vsání prdu se zakládá na podtlaku vzniklém v břišní dutině. Aby se mohl pokus uskutečnit, musí nejprve dotyčný, kterýžto má v plánu zneškodnit svůj pšouk, požít jídlo, které způsobí v jeho zažívacím traktu vhodné podmínky pro následné uvolnění plynů. Takovýmto jídlům se říká prdutvorné (někdy též sračkotvorné) a mezi nejoblíbenější z nich patří tvarůžky, česnek nebo například luštěniny. Dříve, než začne prdutvorné jídlo chemicky reagovat s kyselinou chlorovodíkovou obsaženou v žaludku, je nutné jej spláchnout dostatečným množstvím piva, či jiného syceného nápoje, který jednak slouží jako katalyzátor při reakci a druhak je nutný pro druhou část pokusu. Aby totiž vznikl uprostřed podtlak, musí si dotyčný po prdu rychle krknout. Při krknutí se velká část plynného obsahu jedince odčerpá "vrchem", v břichu vznikne kýžený podtlak a pšouk je tak neškodně vtáhnut zpět do dutiny břišní. Matematicky vyjádřeno:



Vsání prdu v praxi
Jak vyplývá z předchozího textu, sám Archimédes tohoto užitečného jevu za svého života využít nemohl. Neměl k tomu totiž patřičné vybavení. K uskutečnění pokusu je nepochybně třeba kvalitního prdutvorného jídla a bohužel, i když byla technologie starého Řecka nesmírně vyspělá, rozhodně jste tam nenašli ani tvarůžky, ani kvasnice. Stejně tak sycený nápoj nebyl tehdy lehce k sehnání, neboť Coca-Colu tehdy ještě neznali a, přiznejme si, pivo v Řecku nikdy neměli moc dobré. My však všechny tyto pomůcky k dispozici máme, a proto se vsávání prdů zvláště ve střední Evropě v poslední době stává čím dál oblíbenějším.

Pozor - tento pokus je však velice nebezpečný, a to jak v laboratorních podmínkách, tak i v kterékoliv jiné hospodě! Proto se o něj pokoušejte jen ve chvíli, kdy nemáte jinou možnost! Pokud vám nehrozí bezprostřední ztrapnění z posrání ne veřejnosti, radši si klidně prdněte a pokus nechte pokusem. Hrozí zde totiž hned několik nebezpečí:

Při nadměrné síle krknutí je zde malá pravděpodobnost, že pšouk, poháněn částečně i svou vlastní setrvačností, se nejen vrátí zpět do dutiny břišní, ale projede celým zažívacím traktem, jícnem, hltanem a nakonec i dutinou ústní a společně s vypouštěným krknutím pak přece jen spatří světlo světa, jen k tomu využije jinou cestu. Kromě toho, že pak budete smrdět mnohem víc, to může způsobit i neléčitelné fyzické problémy, proto se doporučuje být při krkání opatrný.
Při nadměrné konzumaci sračkotvorných jídel může kromě uvolnění plynů "spodem" dojít i k nezamýšlenému uvolnění hovna. Při opětovném nasávání hovna se pak může ucpat řitní otvor, což vede k několika katastrofálním možnostem:
Dojde k poruše při krkání a následovnému udušení, přičemž není potupnější smrti než se udusit svým vlastním hovnem.
Krknutí má dostatečnou razanci a prorazí si vrchem cestu ven, spodem však neproudí dovnitř žádné další plyny. Pokud hodnota podtlaku v dutině břišní dosáhne kritického bodu, může jedinec implodovat.
Může dojít k takzvanému veletrhu, tedy situaci, kdy si dotyčný roztrhne kalhoty, trenky i prdel.

Česko
Jediným českým odvážlivcem, který tuto teorii ověřil v praxi, je známý český fekálista Eliáš Kokoška, známý též jako Assgas Rohožka. Na otázku, jak se cítil při kritickém bodu vsání, odpověděl: „Hovno, vole!"

Vědecké rozbory teorie
Poté, co byly poznatky o vsávání prdu rozšířeny do světa, chopilo se jich mnoho různých amatérských vědců a jalo se je podrobně zkoumat. Kromě teorie vsání prdu tak známe i teorii vsání hovna, jejíž všechny pokusy o uskutečnění však zatím skončily žalostným neúspěchem. Jiní vědci naopak zkoumají tuto teorii jako možný předpoklad pro vývoj lidského krkání, jehož účel nikdy nebyl příliš znám. Tito badatelé mají za to, že člověk krká jen proto, aby mohl pomocí krkání vsávat své prdy. Není totiž žádným tajemstvím, že už v pravěku prdy smrděly a byly důvodem mnoha rozmíšek v tlupách, stejně jako velice nízkého průměrného věku. Na obranu před nadměrným smradem si tak člověk postupně vypěstoval schopnost vsávat své prdy a vypouštět je na jiných, méně zalidněných místech. S postupem času a vývojem osvěžovačů vzduchu a ventilátorů se však na původní účel krkání zapomnělo a to se tak dochovalo do dvacátého prvního století jako jakýsi rudiment, který však začíná být opět využíván.

Předsrací plyn
Toto je nová, ryze česká metoda využití nevsátého prdu. Týmu vědců z jihočeské prdokademie v Turovci u Tábora totiž objevil a bezprostředně vyzkoušel alternativní využití prdů v plynárenství a tím dal možnost občanům řešit svízelnou situaci s plynem v domácnostech, podobně jako je to u elektřiny výstavbou vlastních kolektorů na střeše. Při prudce rostoucích cenách plynu to byl pro nejednu rodinu skutečně štědrý dárek.

Občan v podstatě musí investovat jen do výstavby speciální tlakové nádoby, kterou umístí ve sklepě. Jedná se o tzv. PRDOJEM. Z něj vede speciální vývod hadičkou, opatřený speciálním prdlacím ventilem. Když občan ucítí, že na něj jde mohutný prd, nenechá jej uniknout jen tak do ovzduší, ale utíká do sklepa, kde si urychleně sedne na prdlací ventil, zvaný „turovecké bodlo", které si střelhbitě zavede do řiti a uvolní kohout. Pak mohutně prdne a hned kohout uzavře. V prdojemu se hromadí prdy, ktzeré lze s úspěchem využít jako palivo v plynovém kotli. Také lze na něm připravit oběd. Občan může využít jednak divokých prdů, jednak plánovaných břišních protuberancí, které se dostaví po pozření luštěnin, třešní, cibule, česneku a kvašených nápojů, burčák nevyjímaje. V takovém případě je kohout dobré vybavit ještě hovnolapkou. Zachycené fekálie lze užít jako hnojiva, zejména rajčata po něm šílí.

Věřím, že si již zítra začnete ve vašem sklepě budovat prdojem. Ale pozor! Nedotažením kohoutu může z prdojemu unikat část prdů. Proto do sklepa nevcházíme s cigaretou v hubě. To bychom se totiž mohli znenadání ocitnout s prdojemem, barákem, vkladními knížkami i celou rodinou v prdeli!

Stupnice prdu a jeho vlastnosti
Duch - Je to prd, kterého se dopouští osoba povahy záludné a lstivé, doufající, že potichu a nenápadně zmizí.
Siduch - Vypouští jej osoba stydlivého založení, sklopivší oči a po vypuštění se hluboce zardí. Pachatel vždy zůstává na místě činu a nepokouší se o útěk.
Kňourek - Je to líbivý prd společenského provedení, nenápadně maskovaný kolínskou vodou nebo vrzáním židle. Provozují jej dívčiny, případně staré panny a staří mládenci, kteří nervózně vrtí se na židli. U chlapů je to druh opovrhovaný, protože svědčí o mrzkém a slabošském chování a povaze.
Piskoř - Je výrobkem zbabělců živících se zeleninou, zejména cibulí. Smrad je hutný a u postižených způsobuje otekliny obličeje a dávení, kurděje a těžkou duševní depresi.
Pecold - Je oblíbený a líbivý prd, provozovaný lidovými vrstvami. Pracující jej vypouští s láskou k umění, nadzvedávajíce intenzivně jednu půlku řitě, nebo trhajíce nohou. Prd o síle asi 100 db bývá na požádání opakován a je nazýván chlebem pracujícího lidu.
Bublouš - Je nebezpečný a záludný prd, přicházející nečekaně. Série jsou dlouhé a razantní a končí zpravidla výměnou spodního prádla.
Van - Je flétnovitého zvuku a produktem něžných dívčin.
Julie - Je to prd podobný předchozímu, ale melodicky barvitější.
Brebek - Je to prd vypouštěný nerozvážně a je neurčitého skupenství. Tato neurčitost mívá čichově tragické následky.
Ruprecht - Má značnou razanci, osobám otrlým se tají dech. Pachateli delší dobu po vypuštění brní prdel. Zvuk tohoto provedení rozeznívá skleněné nádoby, lustry a ledničky. Ruprechta se dopouští osoba surového, nelítostného chování, které je všechno lhostejné a doma bije rodinu.
Rachan - Je technicky vylepšený a skvostně provedený ruprecht. Rezonance je vyšší, provedení udivující. Laik žasne, odborník se diví.
Rachan klasický - Podobá se prásknutí hromu, o jehož mimořádné kompresi svědčí to, že bývá nazýván bouří prdelní. Po vypuštění pachateli často doutnají kalhoty. Tento druh prdu mohou provozovat osoby s povolením k odstřelu skal a vojenští pyrotechnici.
Perun - Je to prd, jehož projev má cosi společného s řetězovou reakcí. Provází jej zvláštní, mohutná detonace, tlaková vlna a pronikavé záření s dlouhým poločasem rozpadu. Prostor bývá zamořen dlouho, zvláště má-li pachatel manchestrové kalhoty. Účinek tohoto prdu je katastrofální. Jsou známy případy demolování bytové jednotky, kosmické poruchy a roztřepení výfukové trysky.

Jojo lidi tě neměli rádi na srazech.... nechápal sem proč?.... tak už to chápu.... si prostě chudák....

Asi by bylo vhodný prostě vyřadit celej server.... a to tak že totálně na 3 měsíce... technical problem aby se biscuit uklidnil... Jo to by byla paráda.... Totální Knock out.... děkuji--- totální disfunkce... jop jako kdysi--- tak znova... tohle jediný totiž může pomoct...
v komunikaci...

Teorie vsání prdu

Teorie vsání prdu je jednou z nejúčinnějších metod, kterak neutralizovat lidský pšouk. Její původ sahá až do starého Řecka, kde ji jako první popsal vědec Archimédes. Od té doby si ji oblíbili zejména hospodští povaleči po celém světě, kteří ji využívají v momentě, kdy si chtějí zachovat alespoň částečnou důstojnost.

Fyzikální základ má teorie vsání prdu v zákonu o tlaku vzduchu, konkrétně v jeho části o podtlaku. Při aplikaci barometrické rovnice dostaneme vztah:



Navzdory faktu, že se Archimédovi nikdy nepovedlo ji uskutečnit v praxi, přesně předpověděl podmínky nutné pro její uskutečnění. Náležitě vybavenému týmu odborníků se pak více než o dva tisíce let později povedlo provést celý pokus přesně podle Archimédových zápisků a jednomu z dobrovolníků se skutečně podařilo neutralizovat svůj pšouk. Původními zápisky obohacenými o vlastní poznatky tak pomohl mnoha interiérům od nepatřičného organického zápachu.

Obsah
1 Vysvětlení teorie
2 Vsání prdu v praxi
3 Česko
4 Vědecké rozbory teorie
5 Předsrací plyn
6 Stupnice prdu a jeho vlastnosti
7 Externí odkaz

Vysvětlení teorie
Teorie vsání prdu se zakládá na podtlaku vzniklém v břišní dutině. Aby se mohl pokus uskutečnit, musí nejprve dotyčný, kterýžto má v plánu zneškodnit svůj pšouk, požít jídlo, které způsobí v jeho zažívacím traktu vhodné podmínky pro následné uvolnění plynů. Takovýmto jídlům se říká prdutvorné (někdy též sračkotvorné) a mezi nejoblíbenější z nich patří tvarůžky, česnek nebo například luštěniny. Dříve, než začne prdutvorné jídlo chemicky reagovat s kyselinou chlorovodíkovou obsaženou v žaludku, je nutné jej spláchnout dostatečným množstvím piva, či jiného syceného nápoje, který jednak slouží jako katalyzátor při reakci a druhak je nutný pro druhou část pokusu. Aby totiž vznikl uprostřed podtlak, musí si dotyčný po prdu rychle krknout. Při krknutí se velká část plynného obsahu jedince odčerpá "vrchem", v břichu vznikne kýžený podtlak a pšouk je tak neškodně vtáhnut zpět do dutiny břišní. Matematicky vyjádřeno:



Vsání prdu v praxi
Jak vyplývá z předchozího textu, sám Archimédes tohoto užitečného jevu za svého života využít nemohl. Neměl k tomu totiž patřičné vybavení. K uskutečnění pokusu je nepochybně třeba kvalitního prdutvorného jídla a bohužel, i když byla technologie starého Řecka nesmírně vyspělá, rozhodně jste tam nenašli ani tvarůžky, ani kvasnice. Stejně tak sycený nápoj nebyl tehdy lehce k sehnání, neboť Coca-Colu tehdy ještě neznali a, přiznejme si, pivo v Řecku nikdy neměli moc dobré. My však všechny tyto pomůcky k dispozici máme, a proto se vsávání prdů zvláště ve střední Evropě v poslední době stává čím dál oblíbenějším.

Pozor - tento pokus je však velice nebezpečný, a to jak v laboratorních podmínkách, tak i v kterékoliv jiné hospodě! Proto se o něj pokoušejte jen ve chvíli, kdy nemáte jinou možnost! Pokud vám nehrozí bezprostřední ztrapnění z posrání ne veřejnosti, radši si klidně prdněte a pokus nechte pokusem. Hrozí zde totiž hned několik nebezpečí:

Při nadměrné síle krknutí je zde malá pravděpodobnost, že pšouk, poháněn částečně i svou vlastní setrvačností, se nejen vrátí zpět do dutiny břišní, ale projede celým zažívacím traktem, jícnem, hltanem a nakonec i dutinou ústní a společně s vypouštěným krknutím pak přece jen spatří světlo světa, jen k tomu využije jinou cestu. Kromě toho, že pak budete smrdět mnohem víc, to může způsobit i neléčitelné fyzické problémy, proto se doporučuje být při krkání opatrný.
Při nadměrné konzumaci sračkotvorných jídel může kromě uvolnění plynů "spodem" dojít i k nezamýšlenému uvolnění hovna. Při opětovném nasávání hovna se pak může ucpat řitní otvor, což vede k několika katastrofálním možnostem:
Dojde k poruše při krkání a následovnému udušení, přičemž není potupnější smrti než se udusit svým vlastním hovnem.
Krknutí má dostatečnou razanci a prorazí si vrchem cestu ven, spodem však neproudí dovnitř žádné další plyny. Pokud hodnota podtlaku v dutině břišní dosáhne kritického bodu, může jedinec implodovat.
Může dojít k takzvanému veletrhu, tedy situaci, kdy si dotyčný roztrhne kalhoty, trenky i prdel.

Česko
Jediným českým odvážlivcem, který tuto teorii ověřil v praxi, je známý český fekálista Eliáš Kokoška, známý též jako Assgas Rohožka. Na otázku, jak se cítil při kritickém bodu vsání, odpověděl: „Hovno, vole!"

Vědecké rozbory teorie
Poté, co byly poznatky o vsávání prdu rozšířeny do světa, chopilo se jich mnoho různých amatérských vědců a jalo se je podrobně zkoumat. Kromě teorie vsání prdu tak známe i teorii vsání hovna, jejíž všechny pokusy o uskutečnění však zatím skončily žalostným neúspěchem. Jiní vědci naopak zkoumají tuto teorii jako možný předpoklad pro vývoj lidského krkání, jehož účel nikdy nebyl příliš znám. Tito badatelé mají za to, že člověk krká jen proto, aby mohl pomocí krkání vsávat své prdy. Není totiž žádným tajemstvím, že už v pravěku prdy smrděly a byly důvodem mnoha rozmíšek v tlupách, stejně jako velice nízkého průměrného věku. Na obranu před nadměrným smradem si tak člověk postupně vypěstoval schopnost vsávat své prdy a vypouštět je na jiných, méně zalidněných místech. S postupem času a vývojem osvěžovačů vzduchu a ventilátorů se však na původní účel krkání zapomnělo a to se tak dochovalo do dvacátého prvního století jako jakýsi rudiment, který však začíná být opět využíván.

Předsrací plyn
Toto je nová, ryze česká metoda využití nevsátého prdu. Týmu vědců z jihočeské prdokademie v Turovci u Tábora totiž objevil a bezprostředně vyzkoušel alternativní využití prdů v plynárenství a tím dal možnost občanům řešit svízelnou situaci s plynem v domácnostech, podobně jako je to u elektřiny výstavbou vlastních kolektorů na střeše. Při prudce rostoucích cenách plynu to byl pro nejednu rodinu skutečně štědrý dárek.

Občan v podstatě musí investovat jen do výstavby speciální tlakové nádoby, kterou umístí ve sklepě. Jedná se o tzv. PRDOJEM. Z něj vede speciální vývod hadičkou, opatřený speciálním prdlacím ventilem. Když občan ucítí, že na něj jde mohutný prd, nenechá jej uniknout jen tak do ovzduší, ale utíká do sklepa, kde si urychleně sedne na prdlací ventil, zvaný „turovecké bodlo", které si střelhbitě zavede do řiti a uvolní kohout. Pak mohutně prdne a hned kohout uzavře. V prdojemu se hromadí prdy, ktzeré lze s úspěchem využít jako palivo v plynovém kotli. Také lze na něm připravit oběd. Občan může využít jednak divokých prdů, jednak plánovaných břišních protuberancí, které se dostaví po pozření luštěnin, třešní, cibule, česneku a kvašených nápojů, burčák nevyjímaje. V takovém případě je kohout dobré vybavit ještě hovnolapkou. Zachycené fekálie lze užít jako hnojiva, zejména rajčata po něm šílí.

Věřím, že si již zítra začnete ve vašem sklepě budovat prdojem. Ale pozor! Nedotažením kohoutu může z prdojemu unikat část prdů. Proto do sklepa nevcházíme s cigaretou v hubě. To bychom se totiž mohli znenadání ocitnout s prdojemem, barákem, vkladními knížkami i celou rodinou v prdeli!

Stupnice prdu a jeho vlastnosti
Duch - Je to prd, kterého se dopouští osoba povahy záludné a lstivé, doufající, že potichu a nenápadně zmizí.
Siduch - Vypouští jej osoba stydlivého založení, sklopivší oči a po vypuštění se hluboce zardí. Pachatel vždy zůstává na místě činu a nepokouší se o útěk.
Kňourek - Je to líbivý prd společenského provedení, nenápadně maskovaný kolínskou vodou nebo vrzáním židle. Provozují jej dívčiny, případně staré panny a staří mládenci, kteří nervózně vrtí se na židli. U chlapů je to druh opovrhovaný, protože svědčí o mrzkém a slabošském chování a povaze.
Piskoř - Je výrobkem zbabělců živících se zeleninou, zejména cibulí. Smrad je hutný a u postižených způsobuje otekliny obličeje a dávení, kurděje a těžkou duševní depresi.
Pecold - Je oblíbený a líbivý prd, provozovaný lidovými vrstvami. Pracující jej vypouští s láskou k umění, nadzvedávajíce intenzivně jednu půlku řitě, nebo trhajíce nohou. Prd o síle asi 100 db bývá na požádání opakován a je nazýván chlebem pracujícího lidu.
Bublouš - Je nebezpečný a záludný prd, přicházející nečekaně. Série jsou dlouhé a razantní a končí zpravidla výměnou spodního prádla.
Van - Je flétnovitého zvuku a produktem něžných dívčin.
Julie - Je to prd podobný předchozímu, ale melodicky barvitější.
Brebek - Je to prd vypouštěný nerozvážně a je neurčitého skupenství. Tato neurčitost mívá čichově tragické následky.
Ruprecht - Má značnou razanci, osobám otrlým se tají dech. Pachateli delší dobu po vypuštění brní prdel. Zvuk tohoto provedení rozeznívá skleněné nádoby, lustry a ledničky. Ruprechta se dopouští osoba surového, nelítostného chování, které je všechno lhostejné a doma bije rodinu.
Rachan - Je technicky vylepšený a skvostně provedený ruprecht. Rezonance je vyšší, provedení udivující. Laik žasne, odborník se diví.
Rachan klasický - Podobá se prásknutí hromu, o jehož mimořádné kompresi svědčí to, že bývá nazýván bouří prdelní. Po vypuštění pachateli často doutnají kalhoty. Tento druh prdu mohou provozovat osoby s povolením k odstřelu skal a vojenští pyrotechnici.
Perun - Je to prd, jehož projev má cosi společného s řetězovou reakcí. Provází jej zvláštní, mohutná detonace, tlaková vlna a pronikavé záření s dlouhým poločasem rozpadu. Prostor bývá zamořen dlouho, zvláště má-li pachatel manchestrové kalhoty. Účinek tohoto prdu je katastrofální. Jsou známy případy demolování bytové jednotky, kosmické poruchy a roztřepení výfukové trysky.

no snad ten server někdo vyřadí.... je sem pro

teď sem si byl na benzince pro doutníčky a pívo... v tý komfortní masce a s brejlema..... brejle se mi zamlžily proto nešly na snowboard... no jo jsou jen na ven a ne-sport
Ale krásně sem si s pani přes sklo pokecal... už jsou všude ty GTA IV Ammunition skla... čí je to business???? Mimochodem???? To celkem jede neeeee
Jako všechno jde do piči, ale roušky, respirátory a obchodní skla/ izolační plasty to jedeeeeee čí to je business? to je mega... Nějaký neznámý tajný firmy...
zajímavá mafie... kolik tak inkasujou za plexi... ???
No o tom sem se s paní nebavil... to mě tak napadlo... pani byla skoro smutná že nemá přímej kontakt.... ale jako fakt No ne že by po mně jela.... to neee ale tak prostě si připadá blbě za tim plexisklem... ale tak apoň platim kontaktně.... furt, zatim sm si nevšim že by se někdo bankovek štítil
No faktem je kam si lidi strkaj prsty.... no do očí, do nosu, na kolule, k prcince, k prdeli, i do prdele, za uši, do uší... medojedi No to máš pak těžký, pak na smradfoun, na klávesnici... myš, na volant, řadičku..., dálkáč, klika, spínače osvětlení, dálkáče na tv.... a je to všude čeče a pak si můžeš jít umejt pindíka a ruce ty prase Hoooly shit
Máš 2 mejdla... tak to normální vypotřebuju neeee??? a to desinfekční až potom pořádek... Mr Bean....
Ne jako mě rozčiluje když mam něčeho moc.... a to starý mejdlo si prostě dodělám.... je to supr mejdlo co voní po olivách... nebudu prostě kurfa mít doma 2 načnutý mejdla.... to je pak chaozzz...
Někdo by přišel a zeptal se.... kde si vzal to mejdlo čeče a kterýýýý Ješ je jich víc???? jo 2 jsou.... tak který.... hele už mě s tima mejdlama serete všeci.... kurfa To neeeeni vůbec žáááádnáááá práááávda toto....

Biscuit to nezvládá.... je totálně v prdeli.... v hajzlu de fakto.... a tim je v hajzlu celej web... Biscuit to nehce prodat mně, takže to musí koupit někdo kdo "jakoby" se mnou nic nemá, i když má, protože nikdo jinej by to nekoupil... takže tam jsme.... No a vtýhle době už ultra ne... to biscuit prošvihnul, ale byl to fofr to jooooo
Ne jako tenhle web končí jestli se nestane zázrak... je to tak a už se to sere 2 roky a víc.... vim že by se dal oživit... ale to nebudu psát jak... mně nikdo nikdy nic nedal, a ani já sem nikomu nic nedal... zatim jen tak... proč? protože lidi jsou kurvy... ale já sem mnohem větší než si myslej Jo baví mě hrát si na blbce... protože oblečením se lidi říděj... tak proto mě to baví... jsou lidi co v teplácích říděj ekonomiku... ale nejsou vidět Já taky nechci bejt vidět.... zatim jí neřídim.... ale budu muset... budu mít normální auto, chovat se normálně "skoro" a přemejšlet v jiných souvislostech, než by člověk přemejšlel teď... hovadiny jako je tenhle web.... zasraná pikačovina.... co vydělává jen Toyotě... ale ta s tim nic nemá informace nemaj vlastně žádnou cenu... a taaak
A proč tu sem furt? no abych to za A koupil a za B sledoval....

Mnoooo.... tak když si pustim tohle: http://5.39.66.128:8015/live tak nevim... tady se nekecá... a mělo by to fachat i jinde.... a sorry ne nikdy nebudu ten.... umim si to předstsvit... ne nebudu "ten".... jsem někdo kdo dělá celý tohle...

No bylo to maso ale tak biscuita by to sejmulo totálně....víte co on si furt na něco hraje, ale je to jen jouda, takovej ten buran... znáte to...
Takže jsme přišli o všechno....pučil sem mu 150-000 a nic nevrátil... nic.... a safra. to je fakt blbý....a proč jste to neoznámil? No on se tvářil tak slušně... nevim no...

Hovno

Hovno (v severoslezských oblastech guvno, v jihočeských a východočeských dialektech houno, Jungmann uvádí též hůvno) je český (a v různých variantách všeslovanský) vulgarismus praslovanského původu a různého významu (základní význam je exkrement, velmi rozšířený je druhotný význam nic, vycházející z toho, že lejno je věc bezcenná a nepoužitelná, slovo je také užíváno v různých ustálených frazeologismech, je možné ho použít také jako samostatné citoslovce ve významu velmi intenzivního záporu). Slovo je odvozeno od praslovanského kořene *gov-, což znamená dobytek, původně slovo označovalo pouze lejno hovězího dobytka, na výkaly obecně se význam rozšířil až později. Ve slušnější řeči se slovo někdy nahrazuje slovem houby ve funkci eufemismu nebo zdrobnělinou hovínko, která není míněna natolik vulgárně.

Obsah
1 Etymologie
2 Základní význam
3 Přenesený význam
4 Frazeologismy
5 Odvozeniny
6 Eufemismy
7 Kultura
8 Reference
9 Související články
10 Externí odkazy

Etymologie
Slovo má obdoby ve všech slovanských jazycích (například rusky a bulharsky говно, polsky gówno, srbochorvatsky govno, česky a slovensky hovno). Ve slovanských jazycích se vyvinul z praslovanského *govьno (hvězdička znamená, že jde o hypotetický, v praxi nedoložený tvar), což je původně adjektivní odvozenina patrně od základu *gov- ve významu dobytek, zejména skot (srovnej česká slova hovězí, hovado). Termín tedy původně označoval výlučně lejno hovězího dobytka, později se význam přenesl na exkrementy dalších zvířat i lidí. Starší etymologie operují s původem v sanskrtském termínu gúvati („cacat“) či góhanna / gúvana (tj. zvířecí hnůj, Jungmannův slovník česko-německý).

Základní význam
Slovo hovno má základní, prvotní význam výkal, exkrement, jejich vulgární ekvivalent. Některé slovníky zdůrazňují, že jak výkal lidský (ten ovšem zejména) tak i zvířecí.

Přenesený význam
Z prvotního je odvozen druhotný význam, totiž vyjádření velmi intenzivního a vulgárního záporu, synonymum k ne nebo nic. A to jako
samostatný zápor, odmítnutí, zamítavá odpověď
jako větný zápor,
jako synonymum slova nic, například vědět hovno (nevědět nic), být na hovno (nebýt k ničemu); pak ovšem ve větě s kladným přísudkem (slovesem),
přídavné jméno, významem žádný, nijaký, zcela špatný
v jiných frazeologismech, např. jako citoslovce, viz níže.

Takové přenesené užití má obdobu v řadě dalších jazyků.

Tento význam (nic) může být dále zdůrazněn a stupňován některými spojeními (např. velký hovno, těžký hovno, kulový hovno), v nichž se zčásti odráží původní význam slova. Zvláště „kulový“ pak bývá používáno samostatně jako eufemistiská náhrada, s menší intenzitou vulgarity, např. „Víš (velký) kulový.“

U jiných stupňování je tento původní význam naopak zastřen a s výrazem hovno se po vzoru slova nic pracuje jako se zájmenem, které nemůže být doplněno adjektivem, ale adverbiem (lautr hovno).

Výraz hovno může být použit jako samostatný větný zápor, tedy jako ekvivalent samostatné větné odpovědi „Ne!“ Užívá se tedy jako výraz silného odmítnutí výzvy. Toto použití má svůj ekvivalent i v jiných jazycích, např. ve francouzštině. (Srovnej příběh o bitvě u Waterloo, podle kterého na výzvu kteréhosi anglického generála, aby se jeho jednotka vzdala, odpověděl francouzský důstojník Pierre Cambronne: „Merde!“ – „Hovno!“, načež se jeho vojáci vrhli do boje. Victor Hugo při popisu této epizody v románu Bídníci napsal, že jde o „nejkrásnější slovo, jaké kdy Francouz řekl“. Ve francouzštině se podle této historky začal užívat eufemismus pro slovo merde "mot de Cambronne" – Cambronnovo slovo a sloveso „cambronniser“ – cambronnovat, tj. říkat "hovno".)

Dále může výraz hovno i houby fungovat v platnosti přídavného jména ve významu „žádný“ či „k ničemu“ (Slovník nespisovné češtiny uvádí příklady z Oty Pavla: „Proti Jardovi seš houby řidič“ a „Já jsem ti hovno přítel.“) a rovněž jako citoslovce překvapení.[9]

Některé frazeologismy se ovšem vymykají i těmto významům
sežrat Šalamounovo hovno znamená pokládat se za moudrého).
házet hovny má význam nadávat, mluvit vulgárně, kde je význam slova autoreferenční – slovo odkazuje na slovo samo.

Nadměrné, nepřiměřené užívání vulgarizmů je podle řeckého ekvivalentu kopros nazývá koprolálie. Stejného původu je i rčení jít do kopru, jež má i jadrnou podobu „jít do hoven“ (jen mn. č.), tj. úplně (se, věc) pokazit, zkazit.

Frazeologismy
Sbírka Lidová rčení (první vydání 1947), sestavená významným překladatelem Jaroslavem Zaorálkem, uvádí následující úsloví, v nichž výraz figuruje: mít / dostat hovno (tj. nic), zaplatit to i s hovnama (zaplatit vše, do haléře), mazat se s hovnem (zabývat se něčím nepříjemným), nemá něco, ani co by hovno osolili (má něčeho velice málo), má v sobě ještě civilní hovno (o nováčkovi na vojně), musí vidět každé hovno (je příliš zvědavý), podávali jsme si hovno přes plot (jsme vzdálení příbuzní), jedno oko má rybí a druhým hovno vidí (je krátkozraký), myší hovno za pepř udávat (klamně vydávat něco špatného za něco dobrého), bere každé hovno dvakrát na vidličku (je puntičkářský), hovno by po sobě sežral (je lakomec), plést z hovna bič (dělat něco marného), vzduch namazaný od hovna (vzduch páchnoucí větry). S názvem byliny čertovo hovno dále operuje frazeologismus toho nevykouříš ani čertovým hovnem (o neodbytném člověku).

Slovník české idiomatiky a frazeologie z roku 1983 editovaný Františkem Čermákem uvádí přirovnání: být zmrzlý jako hovno, držet se někoho / někoho jako hovno košile (popř. lepit se na někoho jako hovno na košili, tj. být nesamostatný, případně vtíravý), maže se to jako hovno (o mazlavé hmotě), nese se jako hovno na lopatě / v oleji (o nafoukaném člověku), smrdět jako hovno, mít peněz jako hoven (ev. jako sraček), mazat se s něčím jako s hovnem / s malovaným hovnem (chovat se s přehnanou uctivostí), výraz šlápnout do hovna (dostat se do problémů) a větné výrazy „Z hovna bič neupleteš“, „Hovno mu líže košili“ (o někom, kdo náhle pocítil tělesnou potřebu), „Je mu to hovno / prd platný“, „Všechno je na hovno, akorát včely na med, a ten je taky na hovno“, „Do toho je mu hovno“, „Kdo dlouho líhá, hovno mívá“, „Čím víc se s hovnem mažeš, tím víc smrdí“, „Do hovna se nemá šlapat“, „hovno by pod sebou sežral“, „Víš co znamená myslet? Hovno vědět“, „Až pokvetou hovna“.[14]

Šmírbuch jazyka českého Patrika Ouředníka (první, exilové vydání 1988) uvádí následující výrazy a obraty: mít štyry voči a hovno vidět (nosit brýle), bejt chytrej jak hovno, jak Šalamounovo hovno, myslí si, že jeho hovno nesmrdí, nýst se jak hovno ve voleji, jak hovno na lopatě (b. domýšlivý), tlustý hovno (doutník), posílat hovno poštou, srát se s tim jak s hovnem (b. puntičkářský), čumět jak zmrzlý hovno (nevlídně, nevraživě hledět), čumět jak hovno u patníku, jak hovno do fotobuňky (hledět hloupě, vyjeveně), bejt blbej jak hovno, mít místo mozku hovno (b. hloupý), bejt tlustej jak z hovna bič (b. hubený), srát (na koho) jak hovno pod Petřínem (ignorovat, přehlížet), táhnout se jak hovno po silnici (jít pomalu), hovno mu líže trencle (mít puzení), hovno jak bič, cep, kábel, svorník, větrník ("druhy" výkalu), žrát vlastní hovna (b. lakomý), hodit, klopit na to hovno (ztratit, nemít zájem), bejt (komu) hovno na vidličce (lhostejné), tahat se vo Leninovo hovno (přít se o malichernost), "poser se a budeš mít hovno" (marné, zbytečné), bejt na hovno, k hovnu, hovnový, bejt platný jak myší hovno v kroupách, jak nahýmu hovno v kapse (k ničemu), mít hovno u prdele, bejt zelenej jak spařený hovno (b. mladý, nezkušený), dělat z prdu velký hovno, plíst z hovna bič (zveličovat), bejt nenápadnej jak třímetrový, pětimetrový hovno na silnici, hovno na dálnici (b. nápadný), dostat hovnem mezi voči (nepochodit, b. odmítnut), bejt příjemný jak hovno na hlavě (b. nepříjemné), rozumět tomu jak hovno vejcím (nerozumět), bejt po kolena v hovnech (b. v nesnázích), bejt zelenej jak zpuchřelý hovno (b. nemocný), bejt jak syrový hovno (b. nevýrazné), "v prdeli byl, hovno zažil" (nezkušený), kulový, velký, těžký, lautr hovno, ani hovno, hovno celá, nula desetina (nic), lepit se jak mokrý hovno, držet se jak hovno košile, trenclí (obtěžovat, dotírat), "zalez do boudy a sežer hovno" (odbýt, odmítnout), šlápnout do hovna (dopustit se přehmatu), motat se jak na zmrzlým hovně (b. opilý), mít hovno v botě (b. nemajetný), rozvalit se jak hovno po koberci (pohodlně se posadit), nechodit vokolo hoven, kolem horkýho hovna (nebrat si ubrousky), dát si hovno se smetanou (praktikovat koitus analis), uhánět jak s teplým hovnem, letět jak hovno za stíhačkou (spěchat), fík jako hovno (stejné, shodné), klepat se jak hovno v rosolu, jak hovno na vidličce (mít strach), nevysrat eště civilní hovno (b. krátce na vojně), vodeslat hovno potrubní poštou (vykálet se), smrad jako dyž se hovna pečou, smrdět jak hovno v troubě (o zápachu), umět šlapat v hovnech (b. zkušený, protřelý), bejt zmrzlej jak hovno za polárním kruhem (chvět se zimou).

Odvozeniny
Existuje také celá řada odvozenin od tohoto výrazu ve formě různých slovních druhů.

Již Jungmannův slovník uvádí krom základního tvaru též varianty hovniště (= hnojiště), hovnivý ("kde hovna jsou"), hovnivec (ve Slovníku přeloženo pouze latinským merdifex – „tvůrce hoven“) a hovnový („hovna se týkající“, např. zápach). Uvádí také regionální variantu hůvno a eufemizující "ono neb enono".[2]

Obrátil uvádí odvozeniny hovnajs (dle Obrátila zmírněný výraz), hovnivál (také ve variantách hovnál, hovnoval, hovnivár), hovník (zadnice, řiť – v jiném významu také botanický termín), hovnisko (velké lejno), hovniti se (mazlit se s někým, snad souvisí spíše se slovem hovět), hovnocuc (krom "přístroje na vysávání kalu" uvádí také frázi "doktor Hovnocuc" ve smyslu střevní specialista), hovnostář (ironická zkomolenina od hodnostář) a hovnovozič ("kdo vozí na trakaři hnůj na pole"). Dále uvádí onomatopoickou variantu hovíno a středověké osobní jméno Hovnojedek.

Slovník nespisovné češtiny uvádí odvozeniny hovňous, hovňousek (zbabělec, bezvýznamný, směšný člověk), hovnosběrka, hovnolapka (bota se vzorkem traktorové pneumatiky), hovnivál (chrobák, hloupý muž) a hovnocuc (fekální vůz).

Šmírbuch jazyka českého Patrika Ouředníka uvádí: hovnajs (používáno jako zaklení, jde o překlad francouzského neologismu merdre z divadelní hry Alfreda Jarryho Král Ubu), hovňajs, hovnáles, hovnink, hoviš (nic), hovník, hovnovod (řiť), hovnochcap, hovnivál (zbabělec), hovnonosky, hovnošlapky (boty), hovnový (zbytečný, marný), balada hovnová (nuda), hnát (koho) hovnovou holí (vykázat, vyhnat někoho odněkud), zhovnit (změšťáčtět), zhovnit, pohovnit (zkazit, pokazit).

Eufemismy
Rostlina Asa foetida, známá jako čertovo hovno

Ve slušnější řeči je namísto termínu samotného užíván aliterující eufemismus houby (houbičky, houbičko, houbec, houbelec, houbeles a podobně), a to především ve smyslu vyjádření záporu (tj. nikoli pro exkrement). Tento druh formulace se z češtiny přenesl i do sudetské němčiny, kde se bezvýznamná věc označovala jako Schwamm, tedy (mycí) houba. V kontextu vulgarismů jde o obvyklý jev, v češtině existuje ještě např. náhrada kurňa, "kurník" za kurva. Tento jev nahrazování jazykových tabu podobně znějícími slovy je běžný i v jiných jazycích.

Některé z výrazů odvozených od výrazu hovno, které se používají pro označení různých skutečností různých oborů, už nemají expresivní funkci nebo jen velmi mírnou:

hovnivál – chrobák, kladoucí vajíčka do trusu,
hovník – rod jednoděložných rostlin Ascobolus,
čertí hovno – koření asa foetida,
medvědí hovno – dlouhodobě lepivý těsnící tmel na bázi butylkaučuku,
hovnocuc – fekální vůz,
vraní hovno – houba pýchavka obecná.

Kultura
Slovo hovno je používáno v kultuře, zejména v literatuře a filmu, většinou v přímé řeči jako prostředek jazykové charakterizace postavy či prostředí, prostředek k šokování veřejnosti, prostředek pro zvětšení drsnosti či realističnosti textu. Někdy mají též vulgarismy čistě komickou funkci. (Všechny tyto možnosti použití v sobě spojují např. Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka).

Termín hovno je doložen už ve středověku (například v nejstarším českém dramatu Mastičkář – „o svém pánu i hovna netbáš“). původně bylo slovo hovno pociťováno bezpříznakově (Jan Hus jej dokonce užívá v kázáních a parafrázích bible v čistě náboženském kontextu: „Proto váží sobě Buoh kněžské svátky za hovno, že opúštějí nábožnů modlitbu.“), vulgární vnímání se vyvinulo až později (stejně tak slovo kurva bylo ve středověké češtině zcela bezpříznakovým označením prostitutky). V renesanční literatuře je možné termín najít v Prostopravdě Mikuláše Dačického z Heslova (v básni Marná sláva a paní Pejcha tohoto světa je dvojverší: „Nemůžť nijakž jabku hovno / ve všem všudy býti rovno“), v období barokním u Jana Amose Komenského (Dvéře jazyků odevřené, 268: „Neb žilky mlíčné zažitost vysávají a ji (zbytků hustších skrze střeva a řit ven vybývajíc, jenž lejna a hovna slovou) donášejí k játrám: kdež se znovu děje oddělení.“), v té době je již doloženo především ve folklorní slovesnosti a jejích záznamech, například u Jana Jeníka z Bratřic, což může svědčit o jisté tabuizaci[zdroj?], je ale doloženo i u barokních kazatelů.

Jungmannův Slovník sice slovo uvádí, ale označuje ho již za „břidké“ a uvádí k němu již některé dnes již zapomenuté eufemismy, doklady z literatury ale existují, např. ve Křtu svatého Vladimíra Karla Havlíčka Borovského či v „neoficiálních“ dílech Jaroslava Vrchlického).

Výraz je také používán poměrně často v české literatuře 20. století, z poesie např. u Egona Bondyho, který v rozsáhlé básni Pražský život zlehčuje realitu ČSSR: "...Avšak všechno si to bude stejně rovno. / Na Hradčanech přesto stojí psáno: Hovno / Hovno vláda hovno demokracie a hovno svoboda / hovno skvělá hospodářská prosperita národa...", ve vážnějším kontextu v závěru básně Vladimíra Holana Nepřátelům: "Být není lehké... Lehká jsou jen hovna..." Věta „Hovno je vždycky jenom hovno.“ je také posledním zápisem v denících básníka a disidenta Jana Zábrany.

Prvním použitím v názvu knihy (nepočítáme-li samostatný bibliofilský tisk Vrchlického již zmiňované básně z roku 1932 byla sbírka povídek Hovno hoří Petra Šabacha z roku 1994, na jejíž motivy později vznikl film Pelíšky (název knihy je odvozen z prologu, v němž autor popisuje zcela vážnou diskusi dvou mladíků, zda hovno hoří, či nikoli).

Ok nějaký novinky corona? ok..... stay tuned...
Tak první zásadní věc je asi ta, že podle tohodle brněnskýho grafu Kdy 95= ffp2 byl Hamáčkův Anton celkem k hovnu... Ale jo byl sexy to jo i když sem na ženský

Respilon je firma z Brna co dělá do "Nana".... fogi koupil pár kousků... kdysi... s tim že věřil všemu.... dostal sem 1 stuck...
R- shield... no vedro v tom je, a smrdí na 100 honů... divný.... cena 1000,- cca no to taky smrdí... to jo, ale 50x se prej dá prát nooooo
Důležitej je ale tenhle graf... na krabici, kterou každej vyhodí... já sem si jí nechal... a zvěčnil....
tenhle graf je totiž zásadní..... je hustej... jsou tam totiž 2 reality... jak se dá pochopit....

Jedna je rychlá... ihned vidíš že je to fakt dobrý... a že nic neni lepšího.... položíš krabici a vyhodíš jí....
a neboooo B: chvíli si k tomu sedneš.... a studuješ co to je PM 2.5 atd.... ten graf je jednoduchej ale je je i složitej ovšem až na druhej pohled... s tim se nepočítá
Jo je to hustě vymyšlený... asi tak 10% lidí se tim bude dál zabejvat max.... jako já
Takže na druhej pohled a zkoumání na netu člověk vidí že N95- (usa standard) aka (ffp2) Eu standard.... jsou jaksi proti coroně k hovnu.... no absolutně k hovnu... ale tak je fain že jich máme Antonov že jo sex bombo Hamáčku Defakto i ffp3 jsou neúčinný proti viru Corona...
Problém je totiž že USA, EU, China... všichni maj jiný standardy na respirátory... ale jsou standardy na filtry.... no a ty jsou.... PM 2.5 ale to nikoho nezajímá je lepší si objednat respirátory dle EU vhodný na dřevo, prach atd... ffp2.... atd

Já sem z prdele fakt omylem objednával minulej rok tyhle a fakt to jsou náhodou ty PM 2.5 cena 5/ 10ks 40kč....



Ale že je v tom pěknej bordel že jo

No jde o to že firmy blbnou s NANO... neni vám divný že čínský firmy na NANO serou???? No má to logiku podle toho grafu.... Nano filtry měly bejt původně v autech... a klimatizacích... jenže byly drahý.... kdo by to chtěl... a najednou.... vyráběj nano zdarma....
všude samá NANO.... řikám to fogimu... jo fogi řiká jo... řikám: číňani nepotřebovali nano filtry aby se zbavili corona viru... je to jen marketing ale drsnej.... jo asi jo! !!!!NANO MASSAGE!!!!
Já neřikám že nano je špatný... to ne... ale proti corona viru je zbytečný.... stačej filtry PM 2.5 takže tak... ne ty proti prachu a smogu N95 aka ffp2----
No nechtěl sem to smíchat... ale smíchalo se to to filtry a respirátory.... konečně se to smíchalo

No ale je smutný že.... no to si doplňte sami... je to smutný :
no to chce muziku
http://jazz-wr13.ice.infomaniak.ch/jazz-wr13-128
Ale je to i komický... to fakt jo

Ne jo už to chápu... sorry sem blbej.... prostě jde o to zakrejt co nejvíc lidí... a je jedno jak... ideálně všechny lidi.... Nooooo tak zajímavý to je... to joooo
Ale zakrejt je tak aby se nenakazili sami....to je výzva... problem tohle sem nepochopil... ale je to vtipný Z toho kurfa nevyřešíš ani hovno... kurfa samý magoři....

No neeee.... tyhle respirátory nejsou na prodej.... jsou prošlý Ne fakt ne... neboli jinak budu radši když chcípneš ty než já Já miluju lidi a klidně bych i žral lidi protože to jsou kurvy největší.... ukusoval bych si kousky masa... a byl bych happpy To se smí... takže kolik chutnáš "Na kolik se chutnáš?" děvčátko fun must be... kolik si myslíš že chutnáš? cca?
no podstatný je to že šéf na prodej neni a nebude já se mam tak rád že bych se nikdy neprodal... tomu se řiká svoboda... i když mam druhý druhý co to je.... jo jasně druhej profil... fain....
No já im že bych to neměl řikat nahlas... ale kéž by tu pár lidí pochcípalo.... klidně pochcípejte... je tu nuda--- je to tak... chcípněte...
http://jazz-wr13.ice.infomaniak.ch/jazz-wr13-128

Jo zapomněl sem pochválit Alberta--- ty vole tohle ušlo dneska... ne nefotil sem... hele ale jako slušný.... hajzl papírů mraky, Masa---- mraky.... špaget mraky..... barilla se slevou...??? bramborová kaše knorr lidi klidný... v pohodě, nikdo neloupil....
Noooo jako čuměl sem... taková divná nuda když je všechno, divný ok ale jo 10/10 bez chyby... byl sem šokovanej krásnou normální až abnormální nabídkou... fakt ale... 10/10 Albert barrandov. to je fakt jiná prdel než před tejdnem.... vypadá to na pravej opak.... je tam toho prostě až moc ale nikomu to neřikejte kreteni
Pochvalu si zaslouží.... fakt že jo... noooo jo
Lidl vs Albert 1:1 score....

Tak snad už lidi přestali kretenit a syslit.... ufff....
třeba ten hajzl papír...úchyláci

no omyl to je muj kejchanec.... prej se nemělo kejchat do ruky a kam???? ty voleeee no hutnej je...
Tohle je českej... chřipkoň.... no nepodával bych si ruku s nikym asi
Kdyyž dostnete tuhle kejchavici... to je drsný... je to jako corona... trochu horečka... všechno bolí, pak ztratíš hlas... kašel a pak rýma jako hovado dáš i 8 kejchů za 5 minut... ale to neni corona

Je to ta zasraná česká chřipka taková ta hnusná.... odporná u který nikdy nevíš odkud se vzala... ale bude to od sousedů pod tebou nebo nad tebou.... to je jistý ventilace na wc, ventilace v koupeně.... atd.... ahoooooj ale tak tohle lidi dělaj s tim nasysleným hajzpaperem.... čuměj na tv... kreteni kurfa...

http://chromaradio.com:8036
tohle je poslední zajímavá stanice z chromafmradio... a stojí za poslech...