Demon píše:... a hmotnost vozu nemá na brzdnou dráhu vliv.
...
Hmotnost má vliv na energii, kterou musí brzdy a pneumatiky přenášet.
Tak jak psal tušim A1bert, nebo kdo. Bude se všechno víc hřát, ale délka brzdné dráhy bude přibližně stejná. Přibližně stejná pouze proto, že jinak teplá guma má jinak velkou přilnavost.
V principu, hmotnost vozu nemá na brzdnou dráhu vliv. Na brzdnou dráhu má vliv teplota gumy.
Ak ta chapem spravne Demone, tak tvrdis, ze konstrukcia (potazmo vyvoj) brzd nema zasadny vplyv brzdy vykon sustavy.
Teda brzdy z Ayga budu vzdy rovnako brzdit aj v Land Cruisery ? (teplotu pneu teraz zanedbajme).
Tak inak, ci ma auto teoreticky 1 tonu alebo 10 ton, brzdi rovnako ? Ak ignorujeme stav smyku (alebo este lepsia je predstava "ozubenych kolies") cez Wp = Ek = 1/2 mv^2, F = m.a (celkove spomalenie sustavy) je jasne, ze termodynamika ta nepusti. Iba ak mas idealny stav = 100% premenu Ek, teda nemenu ucinnost brzd pri dodavani Ek.
To nema ani NASA (tepelny stit).
Konstrukcia brzd rata s max. zatazenim, ale idealny stav defacto nemas. Cize pri rovnakej sustave a inej hmotnosti sa to prejavi pri N-tom brzdeni po sebe, kedy ten tazsi bude v nevyhode (zmena ucinnosti vzhladom na novy stav systemu, ked sa nestihne ochladit resp. zodrat; zavislot ich hmotnosti a tepelnej kapacity).
Realny stav vsak pocita, ze vyssia hmotnost = vyssie trenie (teda aj vacsia sila). Zmena ucinnosti brzd, nieco pozere guma, nieco asfalt a nebrzdis hned n krat po sebe, tak sa realne hmotnost zanedbava. Aj Newtonovva fyzika je podmnozinou VTR, ale na prezitie staci. Kym vsak nejdes po extremnych veciach.
Vidis to inak ? NIP.
