TOYOTA KLUB Česká Republika

jj,víme

Kubrte nebylo by vhodné dát celej spodek a hlavu vyskládat u kassla samostatně a vzhledem k tomu co jsi dokazal již sa autem udělat naskládat na něj olej. čerpadlo, vodní poumpu, reg. TK, těsnění a další prerifesie dle manuálu?Jseš zručnej prostory máš a budeš mít i záruku na motor.Mně to přijde v Tvém případě jako dobré rešení při Tvých podmínkách.

Podobný postup jsme zvolil nyní já.Krosmen to bude vše skládat finálně a ožovovat motor já nemám podmínky a nejsem ani toho schopen.

Doky píše:Kubrte nebylo by vhodné dát celej spodek ...

Ja jsem o tom prave mluvil predtim s Petrem a ukazoval mi co a jak. Takze mam v planu nachystat spodek a udelat jak pises, jen s tim, ze si to ocistim a nachystam sam, pak to tam jen zavezu. Zbytek si myslim, ze poskladam, pujde o swap takze to bude trosu legrace, ale nastesti jsou chlapi ochotni poradit, takze pritel na telefonu ...

Ono bude třeba pár věcí na tom bloku udělat aby odpovídal zamýšlené věci. Rozhodně bych ale doporučil i jak jsme o tom mluvili www.cryo-centrum.cz alespoň blok.

Safra to je hodne zajimavy. Tim by se dali 100% odstranit nektery nejistoty na bloku a hlave. Predpokladam ze tam muze jit i klika atd ..

Amíci mrazí naprosto vše. Snad i boty do auta. pravdou je že tato technologie je už hodně stará a původně vyvinuta pro vojenský letectky průmysl,odkud jako jiné věci pronikla do věci k běžnému použití. Pokud použijes google dozvís se daleko víc. Když s tím začínali tady tak jsem měl pár výhrad když to prezentovali na jiném fóru,ale teď už je vse ok,a můj blok a klika tam určitě půjdou a asi i převodovka.

Tak to bych na motor nedoporučil. Maximálně na blok motoru, ale už rozhodně ne na rotující části motoru. Je to sice jako popis ze super speciální příručky, ale jediné co to řeší je tuhost a tvrdost materiálu, nikoliv tepelně a elektricky vodivé vlastnosti, elasticitu a pružnost materiálu. Výsledkem u použití na kola v převodovce bude větší náchylnost na "vysypání či zlomení zubů" při nedokonalém přeřazení. Navíc si z fyzikálního hlediska nedovedu příliš představit, jak by to dělali, aby nedošlo ke kontaktu s kapalným dusíkem (pročež nechápu, jak by případný kontakt s ním měl ovlivnit negativně materiál).

aczasa píše:Tak to bych na motor nedoporučil. Maximálně na blok motoru, ale už rozhodně ne na rotující části motoru. Je to sice jako popis ze super speciální příručky, ale jediné co to řeší je tuhost a tvrdost materiálu, nikoliv tepelně a elektricky vodivé vlastnosti, elasticitu a pružnost materiálu. Výsledkem u použití na kola v převodovce bude větší náchylnost na "vysypání či zlomení zubů" při nedokonalém přeřazení. Navíc si z fyzikálního hlediska nedovedu příliš představit, jak by to dělali, aby nedošlo ke kontaktu s kapalným dusíkem (pročež nechápu, jak by případný kontakt s ním měl ovlivnit negativně materiál).

Pozor na to mrazeni je proces umneleho starnuti nedochazi pri nem ke zmene materialovych vlastnosti... ma v podstate pouze odstranit pnuti takze muze mrazit cokoliv...

hodne teoreticky recene krehke materialy by mneli bejt houzevnatejsi navic by mneli byt veci tvarove stalejsi tzn kotouce y se nemeli toli kkroutit apd... mrazi se ve specialni kryokomore takze ke kontaktu s primim zdrojem chladu nedochazi... navic se na benzou teplotu material privadi velmi pozvolna tusim prumerne 48hodin... hodne toho vygooglis ovsem mnohdy nejsou informace zcela presne urcite ti o tom rekne hodne prooofa s vysoke specialista na materialy a je schopne ti nakreslit i ustaleni krystalicke mrizky...

I já si dovolím nesouhlasit. nejsem sice kovaný fyzik či chemik a v tomto me znalosti konci na úrovni průmyslovky přesto mám s tímto zkušenost přímo z praxe. Začínal jsem v jedné nejmenované továrně na letecké motory a tam už se tato technologie používala od roku 88. Právě na hřídele a kolečka. Pod vrtulí je tzv reduktor jakýsi typ převodovky a ten jich tam měl spoustu důležité jsou dva fakty. Otáčky vstupní hřídele 36000 výstup 2080 min interval výměny reduktoru 500h,turbína 1500h provozu,po zavedení této technologie se interval výměny reduktoru prodloužil na 1500h a turbína 2500h provozu. Toť praxe. Vzhledem k tomu že uvedená firma koupila kompletní zařízení pro tuto úpravu a mají už i svého technologa věřím že to bude fungovat tak jako u těch leteckých motoru.

Hmm... .-))))) No tak já asi půjdu a vrátím diplom z vejšky. Je fakt, že materiálové inženýrství jsem jen letmo proběhl... Ale naprosto stejné účitnky ti slibuje i vakuové kalení (tedy ono koneckonců jakékoliv kalení kovu). Nejčastější problém je ale použití správného cyklu změny teplot a setrvání na správné teplotě. Jako důkaz o uvolnění pnutí materiálu se nejčastěji používá argument: "ono to změnilo ovalitu, protože v tom bylo vnitřní pnutí". Takže bych opravdu lehce varoval před "všemocností" a "nadměrným použitím" obou tepelných metod vylepšení kovového materiálu.
Důsledkem výše napsaného je nutnost opětovně přebrousit motor, stáhnout znovu kotouče, u desek bych se rovnou rozhodl pro výměnu, protože je to čistě organická vrstva frikčního materiálu, která nemá s krystalováním v tomto smyslu nic společného... Ale klidně mě dál přesvědčujte.... Rád si rozšířím obzory....

A opět bych trochu varoval před tím, že použitý materiál po vymražení bude mít nějakou krystalickou strukturu, ale na stěnách válců může klidně být teplota daleko přes 1000 stupňů, takže tato krystalová struktura se stoprocentně bude měnit, neboť je již příliš blízko teplotám tání daného materiálu. Aby se pak nezbortila právě slibovaná struktura a nedošlo ke zvýšení či snížení průměru válce. :-/ Ale to jen můj selský rozum praví a nějaká teoretická připravenost.

Pokud bych opravdu měl neomezené možnosti, tak bych blok motoru vymrazil, vyvložkoval dobře vykaleným materiálem a na vymražený píst bych přilepil (nebo jinak připojil) vykalenou horní část (horní - myšleno směrem k detonačnímu místu paliva). Přeci jen bych řekl, že pro použití při vysokých teplotách je lepší mít materiál "připravený" z (za) vysokých teplot. Pro dobře chlazené a mazané díly jsem ochoten připustit nějaké zlepšení čistě s využitím kryotechnik.

Naopak rozšířit obzory by jsi mohl ty nám. Co mám doma knihy o zpracování materiálu tak tam je u spousty uvedeno :kalení,popoustění,mrazení u všeho teploty a čas. Je fakt že litina je plná uhlíku tak asi na to cryo bude reagovat nejlépe.

nene je to naprosto jine nez kaleni... co se kaleni tyce kalime pouze materialy ktere pro to maji vhodne mnozstvi uhliku... pri klaeni dochazi ke zmene krystalove mrizky a mnenime tak vlastnosti materialu v pripade kaleni delame material tvrdsim avsak krehcim... kdezto mrazeni v podsate navraci materialu vlastnosti ktere material mne naprd pred obrabenim nebo i treba zhutnovanim apd... k tomu vsem vsak dochazi narozdil od kaleni (kde jde o proces ciste fyziklani a dochazi pouze ke zmene krystalove mrziky a jeho proces je pouzitelny jen pro materialy s urcitym mnozstvim uhliku) u mrazeni mimo jine dochazi i k rpocesu chemickemu protoze se mneni vlastnosti nekterych prvku... proto pouziti u organickych a kovoorganicky sloucenin jako jsou treba spojky nebo desky... urcite by ti to lepe objasnil clovek jez se timto zabyva... ja nemam s mrazenim zadne zkusenosti nic mene uvazoval jsem o mrzeni obrabeich nastroju

To právě nemohl.. :-/ A dost mě to mrzí, protože nemám v podstatě žádnou teoretickou základnu o dějích, teplotách... dynamice a kinetice procesů ve válci spalovacího motoru. Těžko potom budu posuzovat jejich vliv na opracovaný materiál. Ale rozhodně si trvám na tom, že bych chlazený materiál nepoužíval do přímo zahřívaných míst, protože je zvýšené riziko výrazných tepelných změn u tohoto materiálu. Kryo efekty u na mikrokrystalickou strukturu jsou jasné a neoddiskutovatelné (opět stejně jako horko-efekty), ale ať mi kurva nikdo netvrdí, že ocelový válec, nebo ještě lépe dutý ocelový válec zůstane dutým ocelovým válcem po kryo fázi a po následná kalicí fázi... bude z toho elipsoid a to ještě jestli ne pokroucený.....

Tak jako reakci na Elvisův příspěvek mě napadne asi naprostá píčovina.... Proč jsou teda extrémní díly na motory z materiálu za studena kovaných? Ty by se přeci podle vašich teorií měly buď rozpadnout vnitřním pnutím nebo nevím co...