TOYOTA KLUB Česká Republika

Jimmi píše:Už před čtrnácti lety jsem u svého auta konstatoval, že ta spojka je nějaká měkká a asi bude potřebovat brzy výměnu. Vzápětí jsem se v nějakém přiblblém motoristickém plátku dočetl, že Corolly této generace mají životnost spojky max. 60tis. kilometrů (slovy: šedesát tisíc).
Po oněch čtrnácti letech a zhruba dvou stovkách tisíc km (soukromě jezdím málo) je ta spojka měkká ale úplně stejně, naprosto beze změn.
Katalyzátor a lambdu mám taky původní, stejně jako celý výfuk. A hodnoty na emisích jsem viděl naměřené, takže to by asi bez jejich alespoň trochu správné činnosti opravdu nešlo.

Takže tyhle údaje o životnosti beru opravdu, ale opravdu s rezervou

Tak zrovna u lambda sondy to nepoznáš. Protože řídící jednotka se snaží konvergovat k t.z.v. stechiometrickému poměru vzduchu a paliva. K tomu používá lambda sondu. Na ní je při lambda=1 napětí 0.5 V. Pokud nefunguje správně, řídící jednotka si dodá t.z.v. referenční napětí sama a auto jezdí dál. Ta spotřeba může být indikátor, že nefunguje správně, protože řídící jednotka tam cpe referenční napětí a tím pádem obvykle vyšší množství paliva, než je pro aktuální podmínky nutné.

Kdysi dávno jsem si sám dal dohromady SEATA, vyměnil jsem palivový filtr a labda sondu a motor běžel, jakoby sjel z výrobního pasu.
Ve značkovém servisu v Průhonicích chtěli přitom měnit stabilizátor volnoběžných otáček a vstřikovací jednotku suma sumárum za 60 tis. Díky tomu jsem nastudoval vstřikování benzinu a nafty a sám opravil za ~ 4000,-. všechno.

U katalyzátoru, se to detekuje taky špatně . Kanálky se zanášení, příp. spékají. Jak jsem psal obvyklá životnost je 100 tis.
Pak jeho účinnost klesá. Zvýšený odpor ve výfuku pak vytváří zvýšené protitlaky a namáhání motoru. Poklesne výkon, zvedne se spotřeba.
Projevuje se to letargickým chováním motoru, hůře akcelerujícím, jezdícím nejlépe při nízkém zatížení, bez vytáčení.
Emisemi sice projdou , ale k optimálnímu stavu to má daleko.

No vidíš. Já jsem si na podzim spočítal průměrnou spotřebu za jaro/léto/podzim (od výměny za letní gumy do výměny na zimní) a vyšlo mi 6,6 litrů/100km. Auto mi táhne nejlépe mezi čtyřmi až šesti tisíci otáček a letargické je úměrně svému objemu/točivému momentu/hmotnosti. Kdybych neměl hydraulické servo, mohla ta spotřeba být klidně o půl až tři čtvrtě litru nižší. Jezdím kombinaci město/dálnice a úplně se neflákám.

Uznávám, že lambdu se chystám zkontrolovat, ale musím si pořídit nějaký vhodný přístroj a ještě něco málo k tomu naštudovat. Než dám patnáct stovek za novou od Densa

si vem pouhy osciloskop.. A hura na vec.. rozdil vlny pri prazdnem plynu a plnem plynu by mel byt vzdy velmi patrny...

Jo, chci si pořídit nějaký do noťasu, ještě nemám vybráno.

A pak pod to musím vlézt, což není tak jednoduché, páč to auto je strašně nízké. Všechno musím dělat na heveru. Zlatej žigulík, tam se otočím z břicha na záda a ještě mám rezervu

proc bys musel.. Staci rozpojit kontakt nekde nahore.. preci at medved ohne sva zada Ivane. .

To není tak jednoduchý, proč by to jinak všichni odečítali pokud možno přímo na lambdě.
Ale informativně bych mohl pohledat, to je pravda.

Blbý je, že jsem nikde nevyčetl nějakou rozumnou hodnotu frekvence toho "zubu". Třeba by to šlo změřit i jednodušeji. Orientačně, samozřejmě.

Jo, vem si voltmetr a klemu. Proklemuj si vodice a zjistis jestli ti zustava hodnota napeti nemenna nebo jestli osciluje ci dokonce je stabilne promenna v zavislosti na poloze plynu a skrtici klapky.. To vetsinou orientacne bohate staci.

Takhle nějak jsem to měl na mysli, jenomže si musím pořídit analogový voltmetr. Na tom digitálním toho moc nevyčtu

Přiznám se k jedné věci:
Vůbec nevím, kde se bere ten obdélníkový průběh napětí a co všechno ovlivňuje jeho průběh.
Lambda sonda je přeci termočlánek, a ten dává ss napětí v závislosti na teplotě.
Takže řídící jednotka na lambdu posílá obdélník a odečítá odezvu.....?

Ne, to je pouha misinterpretace... mistru garazniku.. Ono je to totiz tak, ze je to bud jen cisty termoclanek, ale muze to byt take kyslikove cidlo a nakonec v zapojeni takovem, ze je to cidlo pomeru Lean/rich smesi.. Takze mame termoclanek, mame obsah nespaleneho kysliku a vyslednice je spise skokova zmena, takze ECU posle hladky 1V a kouka co se stane, jestli zpet dojde 0.9 nebo 0.5 a nebo 0. Takze v dobe analogu to reprezentovala sinusoida na osciloskopu a nekdo si vymyslel obdelnik..

Todle není od garážníků, to jsou mé domněnky zapříčiněné nedostatkem informací.
Takže teď ještě jednou a jako ve škole. Tomu co jsi napsal nerozumím. Přidáš-li ale vztahy, vzorečky, grafy a hlavně přesný popis toho, co je vlastně lambda, tak to určitě pochopím

Celkem poucne je tohletudleto...
http://www.lambdasondy.wbs.cz/

Dík.
Zobrazujou se Ti tam obrázky? Mě ne

Ale už alespoň vím, co je lambda. On je to vlastně malinkatý katalyzátor, žádný termočlánek.

Ono ma i termistor... Neboj... Ale v podstate jen na korekci na teplotu pro odezvu toho detekcniho prvku... A obrazky tam nemam.. a svou starou lambdu (predni) jsem vyhodil, abych to rozebral a nafotil... Mozna projdu popelnici..

Obr 1 http://automatizace.hw.cz/images/lambda ... n_2_04.gif

dalsi zajimavejsi http://automatizace.hw.cz/images/lambda ... n_1_05.gif
http://automatizace.hw.cz/images/lambda ... _bosch.jpg
http://automatizace.hw.cz/images/lambda ... rincip.gif

Obrázky tam nakonec jsou. Celý článek je tam totiž dvakrát a obrázky jsou až u druhého provedení.

Takže buď je lambda odporová, nebo funguje jako galvanický článek.

Ovšem to "skákající" napětí tam stejně vysvětleno není. Jenom je to na konci konstatováno.
Že by to byla pouhá odezva na regulační obvod, kdy se poměr palivo vzduch plynule mění jedním směrem tak dlouho, dokud to neskočí na opačnou hodnotu? Strmost křivky by tomu odpovídala.

Ano. Je to tam... Holt musis udelat orez na nejakych hodnotach, abys porad jen nereguloval a nereguloval a vubec nejezdil, takze jsou definovany body, kdy uz to bere ECU jako rich, very rich, stechiometric, lean, very lean...