Jo, jo, to jsem taky jednomu mladíkovi dal deset korun na vlak a za měsíc jsem ho potkal zas a furt mu chybělo

)))
Nebo jedna hluchoněmá "slečna" s cedulkou, že potřebuje peníze na jízdenku (nedal jsem jí nic, i když byly vánoce za dveřmi), ta tam chodila ještě na jaře.
Dneska už taky říkám každýmu "ne." Přepadl mě takový nepříjemný pocit, že po mě někdo pořád něco chce a mně nedá nikdo nic.
Možná za vyhynutí pohádkových dědečků a babiček nemůžou ani tak mladíci v rozpuku pokoušející se zvládat svůj vrak na lesních cestách, nýbrž inflace lidí natahujících ruku. Pohádkoví dědečkové a babičky pomřeli zkrátka hladem, protože se s nima nikdo nerozdělil o buchty
